V roce 1890 zle řádila nemoc chřipka. Spolek divadelních ochotníků byl založen r. 1865 Karlem ČERNAYEM a má v té době 22 členů. Sbor dobrovolných hasičů byl založen v r. 1875 a má 9 zakládajících členů. činných 52, přispívajících 47. Založen byl Františkem ZE LENKOU a Františkem MATOUŠKEM, tělocvičná jednota SOKOL je založena r. 1885 Josefem STIBOREM a Matějem VOJTOU a má 50 členů.
Roku 1892 bylo založeno družstvo pro postavení spolkového domu.
Až do roku 1898 funerálie – pohřební poplatky (zvonění hrany, místo na hřbitově, za máry příkrov a světlo) vybíral místní duchovní správce a odváděl je do kostelní pokladny. Od tohoto roku (1898) začal tyto poplatky vybírat sám patronátní úřad, což ovšem rád viděl duchovní správce, avšak neradi osadníci, kteří ze začátku víc než stanovil zákon, byti nuceni platit.
V tomto roce byly také opraveny kostelní lavice nákladem patronátu. Václav PRINC, který také v tomto roce založil nadaci na svatováclavskou pout, dal na svůj náklad zhotovit lavičku pod mariánským oltářem. Lavice opravoval kostelník Jan MARŠÍK.
15. října 1893 byl otevřen 1. ročník měšťanské školy, která byla prozatímně umístěna v budově obecné školy. První učitelé na této škole byli : prozatímní ředitel Jan HAMPL, učitel Karel VANĚK, náboženství vyučoval kaplan Václav TŮMA. 1894 byl svěcen prapor jednoty živnostenské. 21. ledna 1895 byl ustanoven k vyučování náboženství na školách obecných a měšťanských samostatný katecheta s platem 700 zlatých a byl jím jmenován Jan JIRSA. deficient. 1895 byl svěcen prapor veteránů, kmotrou byla hraběnka Karolína KÜENBURGOVÁ. Akce probíhala na náměstí, kde také sloužil pak mši svatou pan děkan Josef DECARA.
Roku 1896 byla zavedena tzv. segnestrace (navrácena při panství mladovožickém a segnostrem byl Leopold hrabě KÜENBURG. bratr uživatele panství Vincence hraběte z Küenburgů. Dluhů bylo 840.000 zlatých.
15. března 1897 byl ustanoven na zdejších školách katecheta Dr. Ladislav DVOŘÁK, který se právě vrátil z Vídeňského ústavu sv. Augustina pro vyšší vzdělání kněží.
Roku 1898 byla z dobrovolných příspěvků nákladem 203 zlatých opravena křížová cesta na Hradě. Dne 5. června na Nejsv. Trojici od d.p. konventuála z Votic posvěcena za účasti všech osadníků a i mnoha lidí z jiných farních osad.
10. září 1898 byla zavražděna v ženevě rakouská císařovna Alžběta.
2. prosince 1898 slavil císař František Josef I padesátileté jubileum své vlády a tato slavnost byla oslavena důstojným způsobem i v chrámu Páně. Mši svatou sloužil pan děkan DECARA za asistence kaplana a katechety. Byly přítomny všechny sbory i spolky mladovožické a na čestném místě seděl pan hrabě Vincenc Küenburg s paní hraběnkou. V tomto roce byla postavena na náměstí socha sv. Václava, která byla 28. září 1898 posvěcena, na úhradě se podílely jak spolky, tak i věřící svými dary. Toho roku – 1898 – byl pan děkan Josef DECARA pro své zásluhy jmenován a to 20. dubna čestným občanem (měšťanem) mladovožickým. O tom se zmínily i tehdejší noviny „Český jih‘, ‚Česká politika“ a ‚Katolické listy‘.
Farní kronika se potom několika údaji zmiňuje v číselných hodnotách o hospodaření zdejší farnosti. Jan VENDL, který zemřel 14. června 1898 v Blanici, odkázal 100 zlatých pro potřeby zdejší farnosti. v tom byly zahrnuty i mše svaté, které mají být pravidelně slouženy.
6. srpna 1899 slavil 50ti leté výročí svého kněžství pan děkan DECARA, jak píše kronikář, „velezasloužilý náš pan děkan, biskupský notář a čestný měšťan“. Již v předvečer slavnostního dne bylo vyzdobeno město prapory a byl uspořádán lampionový průvod, jehož se účastnici úředníci, městská rada, místní spolky a společenstva. Mezitím co hrála před děkanstvím hudba. odebrala se delegace k tomu ručená, blahopřát panu děkanovi do bytu k tomuto výročí. Jménem duchovenstva blahopřál jubilantovi Msg Dr. Alois JIRÁK kanovník z Č. Budějovic a odevzdal mu krásný notářský prsten – dar od kněží. V den slavnosti v 1/2 9 se shromáždily spolky se svými prapory a korouhvemi, stejně tak i cizí spolky – zvláště hasičské sbory ze Smil. Hor, Kamberka, Šebířova a Velkého Hlasiva, aby doprovodily jubilanta do kostela. V 10.00 hod. vyšlo duchovenstvo z kostela a průvodem kráčelo pro jubilanta, k děkanství. Před děkanstvím jej oslovil pan vikář Julius SLIVKA. Odtud se ubíral průvod do kostela za hlaholu zvonů a hudby. Tam po vykonaných obřadech jubilačních, vystoupil na kazatelnu pan Msgre Dr. Alois JIRÁK a měl překrásné více jak hodinové kázání. kterým uchvátit všechny přítomné. Potom sloužil jubilant slavnou zpívanou mši svatou za asistence ostatních duchovních. Po mši svaté doprovodili jubilanta opět v průvodu zpět na děkanství, kde bylo, jak říká pisatel ‚defilé‘. 7. listopadu 1899 na základě výnosu císaře a krále Fr. Josefa I, byl vyznamenán pan děkan Josef DECARA, biskupský notář, český mladovožický děkan, majitel záslužné medaile – zlatým křížem s korunou.