Jsme ve výborné společnosti
Náboženská lhostejnost začíná tam, kde víra v Boha zůstává jen teorií a prakticky se neprojevuje.
Kdo opravdově věří v Boha, cítí se zavázaný sloužit Mu. Kdo Bohu neslouží, ten má mrtvou víru, podle slov Písma (Jak 2,17), třebaže to „ANO“ otevřeně nepřizná.
Nemylme se, víc lidí než si myslíme, považuje Boha za bajku z dětských dob, nebo útěchu ve stáří. A takoví si nakonec myslí, že věda je na jejich straně. Že tomu tak není, chce ukázat tato kniha. Přírodní vědy nejen že se v dnešní době vrátily k Bohu, ale jejich nejdůležitější představitelé nebyli vlastně nikdy nevěřící.
Následující vyznání ukáží všem, kteří věří v Boha, že jsou ve výborné společnosti. A všichni ve víře nejistí pocítí v ní posilu. Konečně všechny ty, kteří v Boha nevěří, ať toto dílo znepokojí a otřese jimi. Kéžby z toho povstal nepokoj vedoucí k Bohu.
Výroky velkých přírodovědců o Bohu
* Mikuláš Koperník (1473-1543), Astronom, původce moderní teorie heliocentrické soustavy světa : „Koho by se nezmocnil obdiv vůči všemohoucímu Tvůrci, když pozoruje a zamýšlí se nad obdivuhodným pořádkem ve vesmíru, pocházejícím z Boží moudrosti.“
* Paracelsus Teofrastus z Hohenheimu (1403-1541)Lékař, obnovitel lékařské vědy : „Zkoumejte přírodu, jestliže chcete poznat Boha a pravdu!“
* Johanes Kepler (1571-1630) Matematik a astronom, objevitel zákona o pohybu nebeských těles : „Snažil jsem se hlásat lidem vznešenost Božího tvorstva, nakolik můj omezený rozum dokázal chápat neomezenou dokonalost Boha.“ „Věnovat se astronomii znamená číst Boží myšlenky.“
* Athanastus Kircher (1601-1680) Přírodovědec, hudební teoretik, jazykovědec a vynálezce laterny magiky (promítacího přístroje) : „Nechcete věřit, že tento můj malý globus povstal sám od sebe a máte pravdu. Jak tedy můžete věřit, že tento obrovský originál, který vidíme a obdivujeme, povstal sám od sebe?“
* Blaise Pascal (1623-1662) Matematik, fyzik a filozof : „Víra tvrdí co smysly nevnímají, ale netvrdí opak toho, co smysly vnímají: stojí nad nimi, ale ne proti nim.“ „Lidi a lidské věci je třeba znát, abychom je milovali. Boha a božské věci je třeba milovat, abychom je znali.“
* Isac Newton (1643-1727) Matematik, fyzik, astronom, zakladatel klasické teoretické fyziky, objevitel zákona zemské přitažlivosti : „Nádherný pořádek a soulad vesmíru mohl vzniknout jen podle plánu vševědoucí a všemohoucí Bytosti. Toto je můj poslední a nejvyšší poznatek.“
* Gottfried Wilhem Leibnitz (1646-1716) Matematik, fyzik a filozof : „Pořádek symetrie a harmonie nás okouzlují. a Bůh je nejvyšší pořádek a Původce všeobecné harmonie.“
* Karl Von Linne (1707-1778) Přírodovědec, zakladatel moderní botaniky a původce soustavy rostlin : „Viděl jsem přecházet kolem sebe Věčného, Nekonečného a Všemohoucího Boha, a z úcty jsem padl na kolena.“
* Friedrich Wilhelm Herschel (1738-1822) Astronom, objevitel planety Uran : „Čím více se rozšiřuje pole vědy, tím více se objevuje nepopíratelných důkazů o věčné a všemohoucí Stvořitelské Moudrosti.“
* Alessandro Volta (1745-1827) Elektrofyzik a vynálezce : „Základní pravdy víry jsem podrobil důkladnému studiu. Dospěl jsem tak k důkazům, které tvoří náboženství věrohodným i pro přírodovědce. Bože dej, aby toto mé vyznání přineslo bohaté ovoce!“
* Andree Marie Ampere (1775-1836) Elektrofyzik, objevitel základního elektrodynamického zákona : „Nejpřesvědčivějším důkazem o existenci Boha je očividný soulad prostředků, které udržují pořádek ve vesmíru a živým bytostem dodávají vše, co je potřebné pro jejich organismus, aby mohly existovat, rozmnožovat se a rozvíjet své fyzické a duševní schopnosti.“
* Hans Oersted (1777-1851) Fyzik, původce nauky o elektromagnetismu : „Každé důkladné zkoumání přírody vede k poznání Boha a poučuje nás, že v porovnání s Bohem, nejsme ničím, ale Bůh nás dělá něčím.“
* Karl Friedrich Gauss (1777-1855) Matematik, fyzik a astronom : „Až udeří naše poslední hodina naší nevýslovnou radostí bude vidět Toho, kterého jsme mohli v naší tvořivé práci jen tušit.“
* Jons Jacob Von Berzeltus (1779-1848) Chemik, objevitel mnohých prvků : „Vše, co souvisí s organickou přírodou, prozrazuje moudrost a účelnost a jeví se jako výsledek myslícího rozumu. Člověk má tedy chápat své schopnosti jako zrcadlový odraz té Bytosti, které děkuje za své bytí.“
* Augustin Louis Gauchy (1789-1857) Matematik : „Jsem křesťan, to znamená, že věřím v Kristovo Božství, jako Tycho de Brahe, Koperník, Descartes, Newton, Leibnitz, Pascal. jako všichni velcí astronomové a matematici minulosti.“
* Karl Ernst Von Baer (1792-1876) Biolog, zakladatel moderní embryologie : „Dnes k nám příroda mluví podivuhodnou řečí, symfonií zákonitosti a krásy. Když jsem nedávno pozoroval lidské tělo, cítil jsem se jako bych poslouchal úchvatné kázání. Obnažil jsem hlavu a chtělo se mi zazpívat Alleluja – chvalme Boha.“
* Filip de Martuus (1794-1868) Botanik, výzkumník jihoamerického rostlinstva : „V dnešní době by si mnozí rádi mysleli, že přírodovědci vyznávají materialismus. že si nevšímají jevů, které poukazují na duchovní základ věci. A přece, kdo by tyto jevy měl a mohl jasněji vnímat, než právě přírodovědci?“
* Heinrich Madler (1794-1874) Astronom, který nakreslil první mapu měsíce : „Opravdový badatel přírody nemůže popírat existenci Boha, protože kdo nahlédl tak hluboko do Boží dílny jako on a měl příležitost obdivovat věčnou Moudrost, musí sklonit koleno před projevy nejvyššího Ducha.“
* Sir Charles Lyell (1797-1875) Geolog, zakladatel moderní geologie : „Ať obrátíme své bádání kterýmkoliv směrem, všude odhalujeme velmi jasně důkazy o tvořivém Rozumu, o Jeho prozíravosti, moci a moudrosti.“
* Justus von Liebig (1803-1873) Chemik, zakladatel zemědělské chemie : „Jen ten pozná velikou moudrost Stvořitele, kdo se snaží vyčíst Jeho myšlenky z obrovské knihy, kterou nazýváme příroda.“
* Oswald Heer (1809-1883) Botanik a zoolog : „Pro mne je stéblo slámy tak důležité jako kolínský dóm. A často se z toho stebélka naučím více jako z té katedrály.“
* Charles Darwin (1809-1895) Biolog, původce vývojové teorie : „Nikdy jsem nepopíral existenci Boha. Jsem přesvědčen, že vývojovou teorii je možno úplně sladit s vírou v Boha. Je nemožné dokázat a pochopit, že velkolepý a nadevše nádherný vesmír a stejně tak člověk povstali jen náhodou. Toto považuji za hlavní důkaz existence Boha.“
* Robert Mayer (1814-1878) Lékař a fyzik, vynálezce tepelného mechanického ekvivalentu a zákona o zachování energie : „Svůj život končím s přesvědčením, které vychází z hloubky mého srdce. Pravá přírodní věda a filosofie musí vést k víře v Boha, a ke křesťanskému náboženství.“
* Werner Von Stemens (1816-1892) Fyzik, zakladatel elektrotechniky : „Čím hlouběji vnikáme do harmonického působení přírodních sil, tím pokornějšími a skromnějšími se cítíme a tím více vzrůstá náš obdiv nad nekonečnou Moudrostí, která udržuje pořádek ve světě a proniká celým stvořením.“
* Prescot James Joule (1818-1889) Fyzik, objevitel zákona pojmenovaného podle něho : „Při svém zkoumání narazíme na velkou rozmanitost úkazů, které mluví jasnou řečí o moudrosti a blahodárném působení velkého Tvůrce přírody.“
* Louis Pasteur (1822-1895) Chemik, bakteriolog a výzkumník infekčních chorob : „Má studia a výzkumy mě přivedly k tomu, že mám skoro takovou víru jako bretaňský sedlák. Ale jsem si jist, že kdybych ještě více studoval a zkoumal, měl bych víru bretaňské selky.“
* Lord Thomson William Kelvin (1824-1907) Fyzik, objevitel několika přírodních zákonů : „Všude kolem sebe nacházíme přesvědčivé důkazy o rozumu a moudré účelnosti věcí, které poukazují na to, že v celé přírodě účinkuje svobodná vůle a zároveň nás uší, že všechny živé bytosti závisí na věčném Stvořiteli a Vládci.“
* James Clerk Maxwell (1831-1879) Fyzik, zakladatel elektromagnetické teorie světla : „Sluneční soustavy jsou dokonalé dnes, tak jak byly v den svého stvoření. Kéž bychom se přesvědčili, že naše nejšlechetnější lidské vlastnosti jsou obrazem té Bytosti, která na počátku stvořila nebe a zemi, tak jako i hmotu, ze které jsou utvořené.“
* Johannes Renke (1836-1916) Fyziolog a antropolog : „Vždy jsem se snažil dokázat, že přírodní vědy neodvádějí od náboženských a křesťanských ideálů, ale naopak, že právě v přírodě je možno poznat účinek Božské síly, za které všechno pochází.“
* Ferdinand Von Zeppelin (1838-1917) Generál, vynálezce vzducholodi : „Bůh je umělec a já jsem jeho nástroj.“
* Thomas Alva Edison (1847-1931) Vynálezce (více jak 1200 patentů) a továrník : „Mám neobyčejnou úctu a obdiv ke každému inženýrovi, zvláště k největšímu z nich – Bohu.“
* Johanes Reinke (1849-1931) Biolog a filosof přírodních věd : „Přírodovědec vidí Božství z dálky skrze přírodní jevy a musí přiznat s Augustinem: Mé srdce bylo nepokojné dokud jsem nenašel pokoj v Bohu.“
* Sir John Ambrose Fleming (1849-1945) Fyzik a radiotechnik, jeden z otců moderního rozhlasu : „Velké množství moderních objevů úplně zničilo starý materialismus. Vesmír se dnes jeví naším očím jako uskutečněný velkolepý plán. Plán však předpokládá plánovače.“ „Původ člověka lze hledat jedině v tvůrčí síle osobního Boha.“ „Tělesné zmrtvýchvstání Kristovo je jednou z nejlépe dosvědčených událostí v dějinách lidstva..“
* Paul Sabatier (1854-1941) Chemik, nositel Nobelovy ceny za rok 1912 : „Přírodní vědy a náboženství mohou proti sobě stavět lidé, kteří se málo vyznají i v přírodních vědách i v teologii.
* Max Planck (1858-1947) Fyzik, zakladatel kvantové teorie, nositel Nobelovy ceny za rok 1928, předseda německé vědecké společnosti, později po něm pojmenované : „Ať se díváme kamkoliv a jakkoliv hluboko, nikde nevidíme rozpor mezi náboženstvím a přírodní vědou, nýbrž v rozhodujících bodech vidíme plný souhlas. Náboženství a přírodní vědy se nevylučují, jak se mnozí v naší době domnívají nebo obávají, nýbrž se doplňují a podmiňují navzájem. Nejupřímnějším důkazem pro shodnost náboženství a přírodní vědy i při hluboce kritickém posuzování je historická skutečnost, že právě největší přírodní badatelé všech dob, muži jako Kepler, Newton, Leibnitz byli proniknutí hlubokou zbožností. Na počátku naší kulturní epochy byli dokonce pěstitelé přírodních věd a strážci náboženské víry jedny a tytéž osoby. Nejstarší užitá přírodní věda a medicína byla v rukou kněží a hlavními vědeckými pracovníky ve středověku byli mniši. Později, když se kultura zjemňovala a rozvětvovala, rozcházely se cesty podle různosti cílů, jimž slouží náboženství a věda. A tak jako vědění a schopnost se nedá nahradit světovým názorem, tak ani správný postoj k mravním otázkám se nedá vyvodit z čistě rozumového poznání. Ale ty dvě cesty se nerozcházejí, nýbrž jdou souběžně a spojují se v dálném nekonečnu u téhož cíle. Uvažování věřícího Bohem začíná, uvažování fyzika Bohem končí.“
* Carl Ludwig Schleich (1859-1922) Chirurg, vynálezce infiltrační anestesie : „Stal jsem se věřícím prostřednictvím mikroskopu a výzkumu přírody. Chtěl bych přispět, podle svých sil, k úplnému souladu vědy a náboženství.“
* Eberhart Dennert (1861-1942) Přírodovědec a filozof : „Nejnovější výklady přírody podle povrchní formulky „samo od sebe“ obsahují přímo nesmyslný názor, že v přírodě se dějí věci náhodou anebo bez účelu. To by však znamenalo, že příroda sama je nesmyslem.“
* August Bier (1861-1949) Lékař, chirurg : „Poznamenávám, že pravá zbožnost, která uznává osobního Boha a osobní pokračování života ve spojení s Bohem, není v rozporu s přírodní vědou. Proto se po všechny časy k této víře hlásili opravdoví vědci.“
* Walter Nenst (1864-1941) Fyzik a chemik, nositel Nobelovy ceny za rok 1920 : „Fyzické zkoumání, to je hledání Boha za Jeho stvořitelskou činností.“
* Jakob Von Uekuhl (1864-1944) Biolog, zakladatel nauky o prostředí : „Kdo uznává ve stvoření plán, cíl a účelnost, uznává existenci Boha Stvořitele.“
* Robert Andrews Millikan (1868-1953) Fyzik, nositel Nobelovy ceny za rok 1923 : „Lidé, kteří vědí málo z vědy a lidé, kteří vědí málo z náboženství mohou se mezi sebou hádat a přítomní si mohou myslet, že se to hádá věda s vírou, ale ve skutečnosti se zde srazily jen 2 druhy nevědomosti.“
* Gustav Mie (1868-1957) Fyzik : „Musím říci, že myslící přírodovědec musí být nevyhnutelně zbožný člověk. Protože se musí uctivě sklonit před Božským Duchem, kterého v přírodě jasně pozorujeme, třebaže v nesmírné různosti dění ve světě nám zůstává stále nepochopitelným.“
* Hans Spemahn (1869-1941) Zoolog, nositel Nobelovy ceny za rok 1935 : „Přiznávám se, že ve své experimentální práci mám často pocit, že vedu dialog, přičemž můj Partner se mi zdá daleko moudřejší než já. Před touto obrovskou skutečností badatel znovu a znovu pociťuje hluboký a uctivý úžas.“
* Ernest Rutherford (1871-1937) Fyzik, zakladatel moderní nukleární fyziky, nositel Nobelovy ceny za rok 1908 : „Ani střízlivý učenec, který odčaroval „kousek“ tajemství života, nemusí pochybovat o existenci Boha. V nevědeckých kruzích se udržuje mylná domněnka, že učenec jestliže ví více o bytí, musí být nevěrcem. Právě naopak naše práce nás přibližuje k Bohu. Umocňuje naši úctu k Jeho úžasné moci, před kterou naše ubohé stroje – třebaže se zdají být titánsky dokonalé, bídně selhávají
* Alexis Carrel (1873-1944) Lékař, přírodovědec, nositel Nobelovy ceny za rok 1912 : „Modlit se není větší hanbou jako pít nebo dýchat. Člověk potřebuje Boha, jako potřebuje vodu a kyslík.“
* Guglielmo Marconi (1874-1937) Fyzik, vynálezce bezdrátové telegrafie, nositel Nobelovy ceny za rok 1909 : „Hrdě prohlašuji, že jsem věřící. Věřím v sílu modlitby. Nevěřím pouze jako věřící katolík, ale i jako učenec.“
* Ernest Ferdinand Sauersbruck (1875-1951) Chirurg, objevitel krevního tlaku : „Není pravého lékařského umění bez světonázorového pokorného zaměření na Boha. Z této pokory vyvěrá mocná síla, kterou potřebujeme, abychom mohli vykonávat své povolání.“
* Carl Gustav Jung (1875-1961) Psycholog, zakladatel hloubkové psychologie : „Nezáleží na tom, co si svět myslí o náboženských záležitostech. Ten, kdo je prožívá, má velký poklad, který je pro něho pramenem, smyslem a krásou života, a tím zároveň dává světu i lidstvu nového lesku. Kde je potom kriterium, které by dovolilo prohlásit, že taková skutečnost není realitou, ale i iluzí?“
* Friedrich Von Huene (1875-1969) Geolog a paleontolog : „Tyto dlouhé dějiny života, které se neustále krok za krokem a stupeň za stupněm stávají vyšším, představují právě stvoření živého světa. Je to činnost Boha, který všechno naplánoval a načrtl a nyní všechno spravuje a udržuje.“
* Max Hartmann (1876-1962) Biolog, ředitel ústavu Maxe Plancka pro biologii v Tubingenu : „Výsledky nejpokrokovější vědy-fyziky ani v nejmenším neodporují víře, která tvrdí, že za přírodou a nad ní existuje síla, která ji řídí. I kritickému zkoumateli přírody všechno připadá jako grandiosní zjevení přírody. Nutí ho věřit ve Všemohoucího, který dává všemu smysl a který stojí za účelností všeho.“
* Edgar Daggue (1878-1945) Paleontolog a filozof přírody : „Mnozí všemi bytostmi jedině člověk je povolán celou sílou své uvědomělé osobnosti přiblížit se k Bohu. Boží obraz poznává Boha a toto poznání se stává milujícím střetnutím, životní odpovědí!“
* Bernhard Bavink (1879-1955) Filozof přírody : „Bývaly doby, kdy se pokládalo za dokázanou pravdu, že věda a víra jsou dvě protivy, které se navzájem vylučují.. Ale časy se změnily. Vysmívat se náboženství a zvláště křesťanství, je dnes běžné jen ve velmi omezených kruzích.“
* Albert Einstein (1879-1955) Fyzik, zakladatel teorie relativity, nositel Nobelovy ceny za rok 1921 : „Každý hluboký přírodovědec musí mít určitý náboženský cit, neboť si nemůže představit, že on první myslel na neobyčejné spojitosti, které zjistil v přírodě. V nepochopitelném vesmíru se projevuje bezmezný, povědomý rozum. Dost rozšířené mínění, že jsem ateista, se zakládá na velkém omylu. Ten kdo toto vyčetl z mých teorií, ten z nich nepochopil vůbec nic.“
* Max Von Laue (1879-1960) Fyzik, ředitel ústavu Maxe Plancka pro fyziku v Berlíně, nositel Nobelovy ceny za rok 1914 : „V minulosti chtěli přírodovědci vidět Boha tváří v tvář. Ačkoliv to nebylo možné. Na základě exaktních věd tvrdili, že Bůh není. Oč skromnějšími jsme se stali my přírodovědci dnes? Pokorně se skláníme před nesmírně Velkým, před úžasně Mocným, před věčně Neviditelným, před nikdy Nepochopitelným.“
* Friedrych Dessauer (1881-1963) Fyzik, přírodní filozof, zakladatel rentgenové hloubkové léčby a kvantové biologie : „Jestliže v posledních sedmdesáti letech proud objevů a vynálezů vnikl tak mocně do naši doby, znamená to, že Bůh Stvořitel k nám promluvil prostřednictvím výzkumníků a vynálezců hlasitěji a zřetelněji než kdykoliv předtím a dává nám k dispozici svou moc.“
* Hermann Staudinger (1861-1965) Chemik a biolog, nositel Nobelovy ceny za rok 1953 : „Ve vědě přicházíme k hranici, kde končí přírodovědecký výzkum, a musí se uplatnit víra každého z nás. Toto poznání, že život je něčím zázračným, by nás mělo vést k tomu, že si budeme života více cenit.“
* Arthur Stanley Eddington (1882-1966) Fyzik a astronom : „Moderní fyzika nás neodvádí od Boha, ale naopak, nevyhnutelně nás vede blíže k Bohu. Ani jeden z původců ateizmu nebyl přírodovědcem. Všichni byli pouze průměrnými filosofy.“
* Ervin Schrődinger (1887-1961) Fyzik, vynálezce mechaniky vln, nositel Nobelovy ceny za rok 1931 : „Stavební prvky živých bytostí nejsou slabým lidským dílem, ale nejjemnějším mistrovským dílem, které bylo realizováno podle zásad Božské kvantové mechaniky.“
* Heinrich Vogt (1890-1966) Astrofyzik, profesor a ředitel hvězdárny v Jeně a Heidelbergu : „Existenci světa není možno odůvodnit z jeho podstaty. Svět nemůže být sám od sebe. Vyžaduje původ od někoho, kdo nepotřebuje pocházet od jiného. Ukazuje na sebe samého na transcendentnost, na nadzemský původ, na vyšší nadpřirozenou sílu, jejíž podstatu nebudeme moci nikdy zachytit přírodovědeckými metodami. Přírodní vědy a opravdové náboženství vůbec nestojí v protikladu, ale spíše se mnohými způsoby doplňují.“
* Arthur Hicomton (1892-1962) Fyzik, nositel Nobelovy ceny za rok 1927 : „Věda vůbec není v konfliktu s náboženstvím. Naopak, stala se jeho spojencem. Jestliže lépe vidíme do přírody, lépe poznáme i Boha a úlohu, kterou hrajeme v dramatu kosmického světa.“
* Pascal Jordan (nar.1902) Fyzik, universitní profesor v Hamburku : „Moderní vývoj odstranil někdejší překážky, které stály v cestě souladu mezi přírodními vědami a náboženským světovým názorem. Dnešní přírodovědecké poznatky nemají námitky proti Bohu Stvořiteli.“
* Claude Macy Hathaway (nar.1902) Fyzik a inženýr, vynálezce elektronického mozku : „Moderní fyzika mě učí, že příroda se nemůže sama od sebe uspořádat. Vesmír představuje velký uspořádaný systém. To však vyžaduje mohutnou prvou příčinu, která nepodléhá druhému zákonu přeměny energie a je nadpřirozená.“
* Carl Friedrich Von Weizsacker (nar.1912) Fyzik, odborník v oblasti výzkumu raketových letů : „Ať je nadevšecko sláva Bohu, který stvořil tento velký vesmír, aby člověk svou vědou a hlubokou úctou do něho ze dne na den dále pronikal a zkoumal ho.“ „Nic nemůže odůvodnit mínění některých, že v době kosmických letů víme tolik o přírodě, že už nepotřebujeme věřit v Boha. Až do dnešního dne přírodní vědy odkrývají s jednou novou odpovědí alespoň tři nové otázky.“ „Jen obnovená víra v Boha může uskutečnit změny, které mohou náš svět zachránit před katastrofou. Věda a náboženství jsou při tom sestry, nikoliv nepřítelkyně.“
Přírodní věda uplynulého století je známá tím ,že byla rejdištěm ateistů. Ale dnes můžeme říci: přírodní věda je opět na cestě k Bohu. Ateisticko-materialistické období přírodní vědy je dnes překonané. Poměr mezi náboženstvím a přírodní vědou se základně změnil.
Profesor Max Planck, slavný nositel Nobelovy ceny a zakladatel kvantové teorie a tím otec moderní atomové vědy říká dnes o náboženství: „Kam a jak daleko tedy pohlédneme, není mezi náboženstvím a přírodní vědou rozpor, ale naopak, v nejrozhodnějších věcech úplná shoda. Náboženství a přírodní věda se nevylučují, jak dnes mnozí lidé myslí, nebo se obávají, nýbrž se doplňují a navzájem podmiňují“
Odkud tato náhlá změna v přírodní vědě? Předně to byly veliké nové poznatky v astronomii. Napohled je zřejmé, že tento svět má začátek a ten musel někdo stanovit. I biologie se naučila v poslední době žasnout. Při zkoumání živých organismů se setkává s tak velikou moudrostí a plánem, že se naučila úctě k tomuto vyššímu rozumu. Jakob von Uekuhl, zakladatel nauky o prostředí proto říká: „Z toho, co nemá smysl nemůže vzejít něco, co smysl má.“ Etnologie a prehistorie považovaly dříve člověka za polozvíře, teď však poznávají, že i pračlověk byl už duchaplný a dokonce náboženská bytost. Proto známý prehistorik dr. Herbert Kűhn říká: „Dnes víme, že tam, kde je člověk, je nejenom oheň a nástroje, ale zároveň i Bůh. I dnešní psychoterapie odhaluje opět duši člověka a význam zbožnosti pro duševní zdraví člověka.“ Psychoterapie svedla dohromady lékaře a kněze. Kde je strach před životem, zoufalství, pocit viny, tam musíme člověka vést k Bohu, říká profesor Bűchner, známý mnichovský psychiatr.
A. C. Morrison – president newyorské Akademie umění a věd :
Sedm důvodů proč jako vědec věřím v Boha
1) Dejme tomu, že vložíte do kapsy deset mincí očíslovaných od jedné do deseti, a důkladně jimi zamícháte. A zkuste je vytahovat v pořadí od jedné do desíti vkládajíce vytaženou minci zase zpět a znovu jimi zamíchejte. Matematicky víme, že pravděpodobnost vytažení jedničky je 1:10, pravděpodobnost vytažení jedničky a hned dvojky je 1:100, vytažení jedničky, dvojky, trojky je 1:1000, a tak dále. Vaši naději, že byste vytáhli všech deset mincí podle pořadí od jedné do desíti, lze vyjádřit poměrem jedné ku deseti miliardám.
Podle podobné úvahy je třeba stejně přesných podmínek, aby mohl na Zemi existovat život a je vyloučeno, aby jejich vzájemné správné uspořádání bylo dílem náhody. Naše planeta se otáčí na rovníku kolem své osy rychlostí 1 666km za hodinu. Kdyby se otáčela jen 150 km za hodinu, naše dny a noci by byly jedenáctkrát delší a horké slunce by spálilo za den všechnu vegetaci a zbytek by se stal obětí dlouhé mrazivé noci.
Dále: Slunce, zdroj všeho života na Zemi má povrchovou teplotu 6 000°C a naše planeta je od něho právě natolik vzdálena, aby nás zahříval tento věčný žár, ale nespálil. Kdyby slunce vydávalo jen polovinu svého záření, mrzli bychom, a kdyby vydávalo o polovinu více, uhořeli bychom.
Zemská osa je nakloněna o 23°, čímž získáme 4 roční doby. Kdyby nebyla takto nakloněná, výpary z oceánu by se pohybovaly na sever a jih, a vytvořily by nesmírné plochy ledu.
Kdyby měsíc byl od nás vzdálen jen 100 000 km, mořský příliv by byl tak velký, že dvakrát denně by všechny světadíly byly úplně pod vodou, která by spláchla i nejvyšší horu.
Kdyby zemská kůra byla jen o tři metry silnější, nebylo by v ovzduší kyslíku, který by se spojil s jinými prvky na různé sloučeniny tvořící zemskou kůru, a nebylo by organického života.
Kdyby moře bylo jen o několik metrů hlubší, pohltilo by všechen náš kyslík a kysličník uhličitý, a nemohly by existovat žádné rostliny.
Nebo kdyby ovzduší bylo značně řidší, některé z meteorů, kterých se denně spaluje v ovzduší miliony, by dopadly na různé části země a založily by zde oheň.
Následkem těchto a spousty jiných okolností není ani jediná možnost z milionů, že by život na naši planetě vznikl náhodou.
2) Vynalézavost a přizpůsobivost života je projevem vševládnoucí nejvyšší inteligence.
Nikdo nikdy nevyzkoumal, co život vlastně je. Nemá váhy ani rozměru, ale má velkou sílu, neboť rostoucí kořen rozloží tvrdý kámen. Život si podmanil vodu, zemi, vzduch, ovládl prvky a přinutil je aby se rozkládaly a tvořily sloučeniny. Život je jako sochař. Dává tvář všem živoucím věcem, a jako malíř vykresluje každý list a barví každý květ. Život je hudebníkem, který naučil ptáčka písním a hmyz bzukotu. Život je znamenitý chemik, který dává chuti ovoci a koření, růže naplňuje kouzelnou vůní, vodu a kysličník uhličitý mění v cukr, a přitom uvolňuje kyslík, který potřebují živočichové k dýchání.
Podívejte se na téměř neviditelnou kapénku protoplazmy, průhledné, rosolu podobné, jež je schopná se pohybovat, berouc k tomu sílu ze slunce. Tato jediná buňka, tato průhledná kapénka chová v sobě zárodek života a má schopnost předávat tento život každému živoucímu tvoru, malému, či velkému. Síla této buňky je větší, než síla všech lidí, zvířat a rostlin, protože z ní vyšel všechen život. Příroda nestvořila život, neboť žárem vyžehnuté skály a slané moře, nemohly dát potřebné předpoklady.
A kdo jej sem tedy přinesl??
3) Moudrost zvířat jasně mluví o dobrotě Tvůrce, který vložil pud do jinak bezmocných tvorů.
Mladý losos tráví léta v moři, načež se vrací do rodné řeky a táhne proti proudu po té straně řeky, na které se do ní vlévá říčka či potok, v němž se narodil. Co jej vede tak přesně zpět do rodiště? Přinesete-li ho do jiné říčky, okamžitě ví, že není ve správné vodě, razí si cestu zpátky do hlavní řeky, a potom zase na místo svého určení (zrodu).
Ještě obtížnější je určení úhoří záhady. Tito podobní tvorové se stěhují v době dospělosti ze všech řek a rybníků na celém světě do moře a spěchají do nesmírných hlubin u Bermud, což znamená, že úhoří z Evropy musejí uplavat tisíce kilometrů, tam se páří a umírají. Maličcí úhořící, kteří zřejmě nemohou vědět nic, než že jsou v nesmírné vodní poušti, se přesto vydávají na zpáteční cestu a najdou nejen pevninu, ze které vyšli jejich rodiče, nýbrž i řeky a jezera a rybníky, takže každá voda je opět osídlena mladými úhoři. Žádný americký úhoř nebyl nikdy chycen v Evropě, a žádný evropský úhoř v Americe. Příroda dokonce zdržela dozpívání evropského úhoře o rok, aby nahradila jeho delší cestu. Odkud se vzal pud, který to všechno řídí?
Jistá vosa přemůže kobylku, vyhrabe v zemi díru, dá kobylce žihadlo na přesně určené místo, aby nezahynula, ale byla v bezvědomí a žila dále jako kus konservovaného masa. Potom naklade vajíčka těsně vedle kobylky, aby její mláďata se mohla pást na kobylce, která zůstává živá, protože její mrtvé tělo/maso by mladé vosy usmrtilo.
Stará vosa toto vše dělala poprvé v životě, ale její druh to dělá od nepaměti, protože by jinak nebylo takových vos. Takovou tajemnou techniku nelze vysvětlit nějakým způsobem (přizpůsobením) se poměrům, ta musela být prostě dána.
4) Člověk má něco více než pouhý zvířecí pud, má schopnost myslet. Ještě nikdy nebylo o žádném zvířeti zaznamenáno, že by dovedlo počítat do desíti, či jen rozumělo významu čísel. Tam kde pud je jediným tónem flétny, krásným, ale omezeným, – lidský mozek obsahuje tóny všech nástrojů orchestru. Tento čtvrtý důvod není třeba rozvádět. Díky lidskému rozumu jsme schopni úvahy, že jsme tím, čím jsme, jen proto, že se nám dostalo jiskry Boží moudrosti.
5) Prostředky Boží pro zachování všech živých tvorů – podivuhodné geny. Tyto geny jsou tak nepatrná tělíska, že kdyby bylo možno dát dohromady všechny geny odpovědné za zrození všech lidí na světě, vešly by se do dvou náprstků. A přece tato ultramikroskopická tělíska, zvaná geny, a jejich průvodci chromosomy, obývají každou živou buňku a jsou nositeli všech lidských i zvířecích charakteristických vlastností. Dva náprstky jsou velmi malá prostora, aby se do ní vešly všechny charakteristické individuální vlastnosti miliardy lidí. Ale jsou to nade všechnu pochybnost zjištěná fakta. Nuže, jak tedy geny uchovávají všechny dědičné vlastnosti mnoha předků, a jak zachovávají psychiku každého v tak nepatrném množství hmoty? Zde je vlastně začátek v buňce dědičnosti, jednotce, která v sobě chová a nese geny. Jak je možné, aby několik málo miliónů atomů tvořících ultramikroskopický gen absolutně ovládlo všechen život na světě? To je příklad úžasné moudrosti a prozíravosti, jenž může vycházet jen z nejvyšší moudrosti Tvůrcovy – žádná jiná hypotéza to nevyloží.
6) Účelná hospodaření přírody nás učí, abychom si uvědomili, že jen nekonečná Moudrost mohla předvídat a ovládat nejrůznější eventuality, jež se v přírodě vyskytnou.
Před mnoha léty byl v Austrálii vysazen jistý druh kaktusu, jako ochranný plot. Nemaje v Austrálii žádného nepřítele z říše hmyzu, kaktus se přímo zázračně rozmnožil, a pokryl území tak široké a dlouhé, jako je celá Anglie. Vyhnal obyvatele z vesnic a farem a zničil jejich polnosti. Vědci hledali po celém světě nějakého nepřítele tohoto kaktusu. Konečně nalezli hmyz, který se živil jenom kaktusem a nechtěl žrát nic jiného. Hmyz se rychle množil, neměl žádného nepřítele v Austrálii. Tento hmyz brzy přemohl kaktus, takže dnes už je ho v Austrálii málo, a současně skoro úplně vyhynul hmyz, který hubil kaktus. Takové zásady a udržování rovnováhy v přírodě řídí jistě nějaká nejvyšší Moudrost. Proč tak rychle se množící hmyz neovládl celou planetu? Protože nemá takové plíce jako člověk, nýbrž jen dýchací průduchy. Když hmyz roste, tyto průduchy nerostou úměrně s ním. Proto se nikdy na světě nevyskytl opravdu veliký hmyz. Kdyby nebylo tohoto moudrého zařízení, nemohl by člověk existovat na zemi. Představte si, že byste se setkali se sršněm velikým jako tygr.
7) Okolnost, že člověk chápe Boha.
Pojetí Boha tryská ze schopnosti člověka, inteligence, kterou ostatní tvorové na této planetě nemají. Jen díky této úžasné vlastnosti člověk samojediný mezi všemi tvory může nalézat důkazy věcí neviditelných. Obzory, které tato vlastnost člověka otvírá, jsou nekonečné, neboť když se lidská zdokonalená inteligence stává spirituální skutečností, může ve všem účelném uspořádání a dění kolem sebe vidět a poznat velikou pravdu, že nebe je všude, že Bůh je všude a ve všem – a že nikde nám není tak blízko jako v našich srdcích.
Je to pravda tak vědecká, tak rozumově poznatelná, co napsal Žalmista Páně: „Nebesa vypravují spásu Boží a obloha zjevuje dílo Jeho rukou.“
Vyznání Jiných velkých lidí o existenci Boha
* Aristoteles (384-322 př.Kristem) Řecký filozof : „Třebaže je Bůh neviditelný pro všechny lidi smrtelníky, mohou Ho vypozorovat z Jeho děl.“
* Lucius Annaeus Seneca (4 roky př.Kristem až 65 po Kristu) Římský filozof : „Všem lidem je do srdce vštěpená víra v Boha. Lžou ti, kteří říkají, že nevěří v Boha, co tě ve dne o tom ujišťují, v noci a o samotě o tom pochybují, co řekli.“
* Marcus Tullius Cicero (105-43 př.Kristem) Římský filozof a řečník : „Existence Boha je tak jistá, že bych téměř popřel, že ti, co to popírají, mají lidský rozum.“
* Augustus Aurelius (354-430) Filozof, spisovatel, biskup : „Bože, jak jen může existovat rozumový tvor, který by Tě nemiloval. Jak bych neměl o Tobě mluvit, Bože, když i ti, kteří o Tobě vypravují, tak málo toho povědí.“
* Kristof Kolumbus (1451-1506) Objevitel Ameriky : „Bože, vím a jsem hluboce přesvědčen, že všechno co děláš, je dobré. Nemohu ani myslet ani usuzovat bez toho, že bys Ty neměl na tom účast.“
* Leonardo da Vinci (1452-1519) Umělec, stavitel, vynálezce : „O umělče, ty pokračuješ v tom, co Bůh začal. Proto se snaž rozmnožovat ne díla lidských rukou, ale věčné výtvory rukou Božích.“
* Michalangelo Buonarotti (1475-1564) Světový proslulý malíř a sochař : „Slunce je jen Boží stín.“
* Francis Bacon z Verulamu (1551-1626) Filosof : „Málo filosofie vzdaluje od Boha, hodně filosofie přivádí k Němu.“
* Imanuel Kant (1724-1804) Filosof a vědec : „Rozumu se právem příčí myšlenka, že všechno se děje náhodou. Dvě skutečnosti naplňují mysl obdivem a úctou: Hvězdnatá obloha nad námi a morální zákon v nás.“
* Denis Diderot (1713-1784) Osvícenský filosof : „Oko nebo křídlo motýla stačí rozdrtit popírače Boha.“
* Jean Jacques Rousseau (1712-1778) Osvícenský filosof : „Myslím na pořádek ve světě. Ustavičně ho obdivuji a klaním se moudrému Stvořiteli, který se v něm projevuje.“
* Francois Marie Arouet Voltaire (1694-1778) Osvícenský filosof : „Kdyby Bůh neexistoval, museli bychom si Ho vymyslet. Ale on existuje! Celá příroda to přímo křičí.“
* Friedrich Von Schiller (1759-1805) Básník a spisovatel : „Opravdu velcí vynálezci chovají se obyčejně ke svému nebeskému Otci s dětským srdcem. Jen diletanti, kteří se přebírají v odpadcích, chovají se k Němu hrubě.“
* Johann Wolfgang von Goethe (1749-1832) Básník a spisovatel : „To něco obrovské, zosobněné, přichází nám vstříc, jako Bůh Stvořitel a Udržovatel, kterému se máme klanět, a kterého máme oslavovat.“
* Joseph von Eichendorf (1788-1857) Básník : „Čím odvážnější a složitější výzkumy dělají přírodovědci, tím jasněji přicházejí k poznání, že první příčina všeho se nachází mimo dosah lidského rozumu.“
* Lev Nikolajevič Tolstoj (1828-1910) Filosof a spisovatel : „Jestliže už nevěříš v Boha, ve kterého jsi kdysi věřil, je to následek toho, že v tvé víře není něco v pořádku. Proto se musíš velmi snažit vzdělávat se v náboženství.“
* August Julius Langbein (1851-1907) Filosof : „Kdo popírá Boha, podobá se člověku, který popírá slunce. Nic mu to neprospěje, neboť slunce svítí dále.“
* John Henry Kardinál Newmann (1801-1890) Filosof a spisovatel : „Pohled i rozum tě učí, že Bůh musí být. Vždyť jak by byl jinak povstal tento nádherný vesmír? Sám se nemohl stvořit, ani stvoření duchové to nemohli udělat. Tak přicházíme na myšlenku všemohoucího a věčného Stvořitele, absolutní Bytost.“
* Ralph Waldo Emerson (1803-1882) Filosof : „Všechno co jsem viděl mi říká, abych důvěřoval Tvůrci ve všem, co jsem ještě neviděl.“
* Swen Hedin (1865-1952) Světoznámý cestovatel a spisovatel : „Bez živé a pevné důvěry v Pána a v Jeho všemohoucí ochranu, nebyl bych mohl vydržet dvanáct roků v nepřístupných končinách Asie.“
* Michael Kardinál Faulhaber (1869-1952) Spisovatel a kazatel : „Ani byste nevěřili, kolika věcem musí věřit ten, kdo chce být nevěrcem.“
* Mahatma Gandhi (1869-1948) Myslitel a osvoboditel Indie : „Neváhám říci, že o existenci Boha jsem přesvědčenější, než o naší přítomnosti v této místnosti. Žádné lidské dílo – jakkoliv veliké – nebude mít úspěch, jestliže nemá jasný náboženský podklad.“
* Papež Pius XII Eugenio Pacelli (1876-1958) : „Proti povrchnímu tvrzení minulosti pravá věda odkrývá Boha, a to tím větší měrou, čím větší dělá pokroky, jakoby Bůh čekal za každými dveřmi které věda otvírá.“
* Chyba ve výpočtu – anekdota o Piovi XII a Einsteinovi
Když byl papež Pius XII ještě nunciem v Berlíně, často hovořil s Albertem Einsteinem, velkým fyzikem a filosofem. Později se Einstein vyjádřil, že na tomto vynikajícím muži církve se mu nejvíce líbilo to, že nikdy nebránil víru s fanatismem horlivce, ale vždy s dobrotou věřícího.
„Mám úctu k náboženství, ale věřím matematice“ – řekl jednou Einstein – „a u Vás to bude asi naopak.“
„Mýlíte se“ – řekl Pacelli – „matematika a náboženství jsou pro mne projevy téže božské přesnosti.“
Einstein se podivil: „Ale kdyby matematické výzkumy jednou zjistily některé vědecké poznatky, které odporují náboženství?
„Já si sice vážím vysoce matematiky“ – odpověděl Pacelli s úsměvem – „a jsem si tedy jist, že v takovém případě vy pane profesore, nepřestanete zkoumat, dokud nenajdete chybu ve výpočtu.“
* Paul Claudel (1868-1955) Filosof a spisovatel : „Věřící lidé jsou šťastní lidé.“
* Hojmar von Ditfurth Přírodovědec : „Jestliže někdo ze zkušenosti, že svět existuje uzavírá, že musí existovat příčina jeho existence, tento postup v ničem neodporuje naším vědeckým poznatkům. Žádný vědec nemá ani jediný důkaz nebo fakt, který by odporoval tomuto předpokladu. Zvláště ne tehdy, kdy jde o příčinu, kterou jak by tomu mohlo být jinak – je třeba očividně hledat mimo tento náš trojrozměrný svět.“
* Miroslav Horníček Herec a spisovatel : Otázka: Co je víra? V co věříte vy?
„Víra je závažnost. Závažnost všech našich skutků a jejich naprosté podřízení tomu, v co věřím. Bez oklik a výmluv. Není to pouhá příslušnost a pouhé slovo v příslušné rubrice nějakého dotazníku. Vyplňujeme už mechanicky věřící, nebo komunista. Ale otázka je, zda se tak chovám, zda všechny naše skutky tomu odpovídají, a zda bychom obstáli i tam, kde by tato příslušnost k nějaké víře, či vědeckému názoru měla projít neblahosti zkoušek a jejich tvrdostí. Otázka je, zda víme že toto hlášení se k něčemu je závazek týkající se všeho a ne jen několika vnějších úkonů a zaplacení příspěvků. Můžeme vidět mnohé křesťany chovat se vysloveně pohansky a mnohé komunisty usilující o vymoženosti vysloveně měšťácké. Víra by měla být nadřízená životu. A život by měl usilovat o poddanost víře. Když si takto určím normu víry, řekl bych k této druhé otázce, zda v něco věřím, jenom toto: Věřím.“
* Biolog Ranault praví: „Nevěřím, že je Bůh, já vím, že je Bůh.“
* Claude Bernard Biolog : „Mám-li říci jedním slovem, co je život, pravím: Život je stvoření, dílo Tvůrce.“
* John Glenn kosmonaut, první Američan, který obletěl Zemi v kosmické lodi : V interview o tomto svém kosmickém letu prohlásil:
„Když jsem byl vyvolen příslušnou komisí pro prvý let okolo Země, dali mi malou knížku, která obsahovala množství rozličných údajů a poznatků o vesmíru. Obzvláště na mne zapůsobily dva úryvky, které hovořili o „nesmírnosti vesmíru“. Pořádek, který vládne v celém vesmíru od atomu až po nesmírné hvězdné soustavy a galaxie – toto všechno by mělo vzniknout náhodou? Mohla by nějaká náhodná neznámá kosmická síla přesně uspořádat a dát do pohybu ohromné vesmírné světy? Nemohu tomu věřit!
Konečně v každé věci můžeme odhalit přesně určený plán. A tento plán, který je ve vesmíru tak jasný, je pro mne zřejmým důkazem existence Boží. Musí existovat určitá V e l k á s í l a, která dala do pohybu hvězdy, určila jim přesný plán a stará se, aby byl tento plán vyplněn.
I největší letadlo na světě bez pomoci určité síly, která nespadá pod naše smysly, by nám nebylo k ničemu. Aby letadlo mohlo létat a udržovat směr, potřebuje se této síle podrobit. Nám tu sílu zjeví kompas, Neslyšíme jí, nemůžeme ji nahmatat, nemá chuti nemá zápachu. A přece víme, že existuje protože ji konstatujeme, když se díváme na kompas. My piloti jsme již tisíckrát svěřili svůj život kompasu, spolehli se na něho, aby nám ukázal směr, správnou cestu.“
* Fyzik Faraday náhodně vyslovuje jméno Boží při vědecké přednášce. Když to překvapuje jeho posluchače, praví: „Představa Boha a úcta k Němu vstupuje do mé duše právě tak jistými cestami, jako cesty, jež nás vedou k poznání pravd řádu fyzického.“
* Přírodní filosof Lamarck vysvětluje řád přírody jako dílo Boží:
„Organizace a život jsou plodem přírody a zároveň výslednicí sil, jež obdržela od svrchovaného Původce všech věcí. Příroda může plodit, ale jedině Bůh může stvořit.“
* Podle výroku geologa Herra, bychom pokládali za hlupáka člověka, který by tvrdil, že hudební skladba není nic jiného než noty napsané na papír bez ladu a skladu. A nemenšími hlupáky jsou podle jeho mínění ti, kdo se domnívají, že lad a sklad přírodního řádu je jen dílem náhodné hry. Nejen lidské srdce dosvědčuje Boha, ale i příroda.“
* Zoologa Fabra, se kdosi tázal, věří-li v Boha. Odpověděl: „Nemohu říci že věřím v Boha, já Ho vidím. Bez Něho nechápu nic. Bez Něho je vše tma. Přesvědčení, že je Bůh jsem si nejen zachoval, ale i prohloubil a zdokonalil. Každá doba má svůj vrtoch. Je to nemoc času. Spíše mi stáhnete kůži z těla, než byste mi vyrvali víru z duše.“
Svědectví Písma Svatého
„Říká blázen v srdci svém: Není Boha.“ Ž 14,1
„Nebesa vypravují o Boží slávě, obloha hovoří o díle jeho rukou.“ Ž 19,2
„Tvoje činy, Hospodine, jsou tak velkolepé, tvoje záměry jsou přehluboké! Tupec o tom neví, hlupák tomu nerozumí. Ž 92,6-7
Jak hloupí od narození byli všichni, kteří žili v nevědomosti o Bohu, a ze všech dobrých věcí před svýma očima nedokázali poznat Toho, který skutečně je, nedokázali rozeznat Tvůrce, třebaže pozorovali Jeho díla. Ale právě oheň, vítr, vzduch, hvězdnou oblohu pokládají za bohy, kteří řídí svět. Když už očarováni jejich krásou, viděli v nich bohy, měli vědět o kolik vyšší je Pán toho všeho, neboť Ten, který je stvořil, je Sám původcem veškeré krásy. Jestliže se to stalo proto, že je úžasem naplnila jejich síla a činnost, měli z toho usoudit, o kolik je mocnější Ten, který to učinil, neboť velkolepost stvoření nám dává představu přiměřenou o jejich Původci. Avšak tito si zaslouží jen lehkou výčitku, protože asi bloudí jen proto, že hledají Boha a chtějí Ho najít. Žijí mezi jeho díly a snaží se do nich proniknout, ale to co vidí, je tak krásné, že se dají svést zdáním. Jenže, ani jim se to nemůže odpustit. Jestliže byli schopní získat tolik vědomostí, že mohli zkoumat celý vesmír, jak to, že neodhalili jeho Pána a Mistra?
Ano zeptej se třebas hovad, a naučí tě, aneb ptactva nebeského, a oznámí tobě. Aneb rozmluv s zemí, a poučí tě, ano i ryby mořské vypravovati budou tobě. Kdo nezná ze všeho toho, že ruka Hospodinova to učinila? V jehož ruce jest duše všelikého živočicha, a duch každého těla lidského. Job 12,7-10
Vždyť to, co lze o Bohu poznat, je jim přístupné, Bůh jim to přece odhalil. Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu. Poznali Boha, ale nevzdali mu čest jako Bohu ani mu nebyli vděčni, nýbrž jejich myšlení je zavedlo do marnosti a jejich scestná mysl se ocitla ve tmě. Tvrdí, že jsou moudří, ale upadli v bláznovství Římanům 1,19-22
Předpoklady pro důkaz o existenci Boha
1. Smyslová zkušenost, kterou konstatujeme přírodní divy
2. Filosofické myšlení, které se ptá po důvodech a zkoumá příčiny.
3. Uznávání základních zákonů myšlení, především zákona příčinnosti, na kterém je postavena celá věda. (Nic se neděje bez příčiny.)
4. Odvaha přijmout transcendentnost a metafyziku. To znamená, že když už nemůžeme najít příčinu ve skutečnosti zkušenosti je třeba se povznést (transcendovat) nad ní, a hledat příčinu za viditelnou a hmatatelnou přírodou (metafyzika) v nadpřirozené skutečnosti.
Důkazy o Bohu nejsou téhož druhu jako přírodovědecké pokusy a měření, protože Bůh není součásti přírody. Předpokládají více než dobré oči a uši, totiž opravdu svobodné a otevřené myšlení a vnitřní ochotu přijmout poznanou pravdu.
Jak to, že někteří přírodovědci přesto všechno nevěří v Boha?
To má obyčejně dvě příčiny:
Buď jsou natolik zaujatí a přímo posedli svou vědou, že si nenajdou čas a nesnaží se vyjít z okruhu své vědy a otázat se na poslední příčiny tedy filozofovat. „Přírodní vědy – za předpokladu, že se poctivě domysli až do konce – neodvádějí od náboženství, ale přivádějí k němu.“ (H.Horsmann)
Anebo se bojí důsledků víry v Boha (Desatero Božích přikázání, posmrtný soud, věčnost, láska k Bohu, modlitba, služba lidem atd.) Už anglický filosof Bacon (_ 1626) řekl: „V Boha nevěří jen ti, kteří mají zájem na tom, aby Ho nebylo.“ Musíme si též uvědomit, ani nejsilnějšími a nejklasičtějšími důkazy nemůžeme obrátit nevěřícího, jestliže on sám nechce. Každé rozumové přesvědčení závisí totiž na dobré vůli nechat se přesvědčit. Kde chybí dobrá vůle, je zbytečná každá námaha. (Máme však všechno zkoumat a poznat, a toho dobrého se držet). Jako křesťané víme, že je při tom potřebná mimořádná Boží milost, kterou můžeme vyprosit modlitbami. Proto se máme často modlit za ateisty, za lidi kterým chybí nejvyšší hodnost a nejvznešenější úloha v životě člověka: Poznat Boha, děkovat Mu, milovat Ho a sloužit Mu. Konečně jako křesťanům nám musí být jasné, že od víry v Boha některých přírodovědců je třeba udělat ještě velký krok ke křesťanské víře, která je něco více než přesvědčení o existenci „první příčiny“ Křesťanství je v prvé řadě zjeveným náboženstvím.
Sám Bůh nám zjevil pravdy, kterých jsme svým lidským rozumem nemohli dosáhnout a kterým máme jednoduše věřit, přijmout srdcem. Být křesťanem znamená vyznávat vedle přirozeného zjevení Boha ve stvoření i nadpřirozené zjevení, které bylo vloženo zejména do Písma Svatého (Bible).
A dále křesťanské náboženství je náboženstvím vykoupení, kterého se lidem dostalo skrze oběť smíření v smrti Syna Božího na kříži.
Druhá osoba Trojjediného Boha, Syn Boží Ježíš Kristus, jenž se stal člověkem, zemřel na kříži, aby nás vysvobodil z pout hříchu a smrti a udělal dítkami Božími, dědici věčné slávy.
„Kam chceš, jdi, co chceš dělej, všude máš plno Božích stop. A toužíš-li, aby ti byl blíž, nuž postav se před Jeho kříž!“
Albert Einstein vyznává víru v Boha
„Věřím v jednoho osobního Boha s klidným svědomím mohu říci, že jsem nikdy v životě neholdoval žádnému bezbožnému životnímu systému. Již jako mladý student jsem odmítal vědecký postoj 80-tých let, a považuji vývojové teorie Darwinovy, Haeckelovy a Huxleovy za beznadějné a zastaralé. Nesmíme zapomínat na to, že i vývoj pokračuje a to nejen v technice, ale i ve vědě a především v jejich přírodovědeckých odvětvích. O většině představitelů této vědy můžeme říci: Jsou zajedno v tom, že víra a věda nestojí nepřátelsky proti sobě. Jistěže existuje několik vědců, kteří stojí na tomtéž bodě jako jejich předchůdci z let okolo 1880.
Jsem přesvědčen, že bez náboženství by lidstvo ještě dnes bylo na úrovni barbarů. Úroveň společenského života by byla na velmi primitivním stupni. Sotva by existovala bezpečnost života a soukromého majetku a boj všech proti všemu, který je jedním z lidských pudů, by se znetvořil ještě více, než je tomu dnes.
Pravé náboženství pomohlo lidstvu k pokroku ve všech oblastech.“
Převzato z internetu