Ohlasy z poutě

                                                                                 Ing. Pavel Vejskrab

              Pěší pouť na Svatou Horu – obnova tradice

Ve dnech 24.-27.5.2018 se po vydařené loňské pěší pouti uskutečnila další pěší pouť na Svatou Horu, tentokrát v mariánském měsíci máji. Opět se vydalo 55 poutníků z Mladé Vožice přes Sedlec, Krásnou Horu nad Vltavou, Makovou Horu a Milín, na cestu dlouhou celkem 90 kilometrů, za Pannou Marií Svatohorskou. Den co den jsme putovali polními a lesními cestami i po silnici, až jsme v neděli ráno doputovali na Svatou Horu. Procesí s křížem, vlajkami, zástavami a sochou Panny Marie, ve kterém byli mladí, starší věřící i senioři, se pod Svatou Horou seřadilo a vystoupilo na sluncem zalité nádvoří Svaté Hory. Tisíckráte pozdravujem tebe, ó Matičko Krista Ježíše, znělo z úst poutníků při příchodu na Svatou Horu. Příchod na Svatou Horu byl krásným jedinečným zážitkem. Písní, modlitbou a pokleknutím jsme pozdravili a uctili Pannu Marii Svatohorskou, u Mariánského sloupu nás přivítal zástupce duchovní správy P.D.Horáček, CSsR, popřál všem krásný pobyt na Svaté Hoře, pokropil účastníky svěcenou vodou a vyprošoval všem požehnání, abychom se vrátili domů posilněni a povzbuzeni ve víře. S nadšenými poutníky sdíleli krásnou atmosféru i další poutníci (cca 50 lidí), kteří přijeli autobusy a auty.

Po přivítání jsme vystoupili do areálu Svaté Hory, abychom uctili Pannu Marii Svatohorskou, jí děkovali a prosili o pomoc v našich životech a jednou i pro naši cestu na věčnost. Každý poutník přinesl přímluvy a prosby, s kterými putoval na Svatou Horu a které Panna Marie Svatohorská jistě vyslyší. Už v průběhu putování jsme se modlili za naši vlast, církev a našeho papeže, za naše farnosti, kněžská a řeholní povolání, za víru našich dětí a vnoučat a zazněly i další přímluvy jednotlivých poutníků v jejich potřebách.

Na Svaté Hoře následovala mše svatá s generálním vikářem českobudějovické diecéze Mons.ThLic. Davidem Henzlem, který poděkoval všem poutníkům, že doputovali na významné české poutní místo, na Svatou Horu za Pannou Marií a připomněl, že v neděli 27.5. slavíme slavnost Nejsvětější Trojice a objasnil obsah a význam tohoto svátku.

Po mši svaté došlo k zasvěcení Neposkvrněnému Srdci Panny Marie a uctívání milostné sochy Panny Marie Svatohorské.

V krásném prostředí kláštera redemptoristů se poutníci posilnili výborným nedělním obědem. Po té následoval na nádvoří Svaté Hory koncert zpěváka Josefa Duška, při kterém se zpívalo, tancovalo a veselilo.

Už v průběhu poutě se v Milíně v kině pro poutníky konal koncert známé křesťanské folkrockové skupiny Oboroh, která má v repertoáru například zhudebněné biblické žalmy.

V podvečerních hodinách jsme odjížděli autobusy do svých farností a domovů.  I letošní pouť se vydařila a věříme, že přinese i duchovní plody a v příštím roce se přidají ještě další malí i větší poutníci. Děkujeme všem organizátorům a zvláště P.J.Karasovi, který měl opět připravený zajímavý program, také farnosti Mladá Vožice a všem poutníkům. Každý z nich tam měl své významné místo.

Pozdrav sester Trapistek

Milý Otče,

děkujeme za zprávu o zdárně vykonané pěší pouti na
Svatou Horu. Moc nás to těší, modlily jsme se za to.
Srdečně zdraví

sestry trapistky

———- Forwarded message ———-
From: <tartaralucia@volny.cz>
Date: 2018-05-31 15:57 GMT+02:00
Subject: Fwd: Poděkování za podporu modlitby
To: „trapistkysekretariat@gmail.com“ <trapistkysekretariat@gmail.com>

______________________ Původní zpráva: ________________________

Od: Farnost Mladá Vožice <faravozice@seznam.cz>
Komu: <tartaralucia@volny.cz>
Datum: 31.05.2018 08:38
Předmět: Poděkování za podporu modlitby

Přeji pěkný den a zdravím z farnosti Mladá Vožice. Rád bych touto cestou
poděkoval sestrám za duchovní podporu 2. pěší poutě na Svatou Horu. Tato
pout navázala na loňský rok, kdy jsme v den 100. výročí zjevení P. Marie
poprvé putovali na Svatou Horu. Cílem pěších poutí je obnovit tradici
putování na Svatou Horu, která je historicky spojena s naším krajem. Letošní
pouť se nesla v duchovním ovzduší provoněném zpěvem a modlitbami poutníků.
Každý den jsme slavili Mši sv. (Sedlec, Krásná Hora, Maková Hora a Svatá
Hora.) Duchovně jsme se věnovali tématu Dary Ducha sv. a svědectví
vietnamského kardinála Van Thuana, který strávil 13 let v komunistickém
vězení z toho 9 let na samotce.

Na Svatou Horu doputovalo více než 50 poutníků ze 3 diecézí
(českobudějovické, pražské, hradecké), dalších několik desítek s námi
putovalo část cesty. Na Svaté Hoře v závěrečném průvodu přivedla skupina asi 10 dětí téměř 200 poutníků ( z Ml. Vožice přijel autobus a další lidé přijeli auty). Po uvítání poutníků u mariánského sloupu následovala mše sv., kterou celebroval Mons. David Henzl. Po mši sv. jsme obnovili zasvěcení P. Marii.  Stovka poutníků přijala oběd v klášteře.V příloze posílám podrobnější článek o pouti.

Na stránkách farnosti www.farnostmladavozice.cz
(http://www.farnostmladavozice.cz) je video z loňské poutě a také fotografie
z letošní.

Jsem si vědom toho, že bez duchovní podpory se taková událost neobejde. Jeden 80. letý poutník se krátce před vlastní poutí vrátil do církve a přijal svátosti. Poutě se zúčastnila také rodina z Lukavce s postiženým Jakubem. Celou cestu více než 80 km tlačili vozík. Tolik několik střípků z pouti. S přáním dobra a pokoje. V Kristu a Marii

P. Jaroslav Karas     Mladá Vožice

Pěší pouť na Svatou Horu 27 5 18 článek

…Slzy štěstí a radosti…

           Málokteré oko zůstalo suché, slzy štěstí a radosti – tak by se dal charakterizovat závěr pěší poutě na Svatou Horu, která byla zakončena slavnostní liturgií v neděli 27.5. v 9.00 hodin na známém poutním místě. Poté co 8letý chlapec s křížem a další skupina dětí s českou vlajkou, korouhvemi a prapory přivedla na nádvoří ke sloupu P. Marie zástup asi dvou stovek  poutníků ze tří diecézí českobudějovické, pražské a hradecké a řady vikariátů. O tom co předcházelo této velké pouti bych se s vámi rád rozdělil. Ve čtvrtek ráno se po přivítání a požehnání vydala skupina 56 poutníků na první 28 km dlouhou etapu do Sedlec-Prčice. Poutníky tvořila různorodá skupina lidí. Někteří šli s určitými obavami či strachem z toho zda dojdou, jiní ostřílení poutníci s určitou rutinní jistotou. Mezi poutníky byly malé děti od 9 roků např. rodina Jíkova z Lukavce se třemi malými dětmi, přes mládež, rodiny až po poutníky zralého věku včetně jednoho osmdesátníka. Tedy různorodá skupina lidí, z nichž někteří se neznali. Po čtyřech dnech poutního putování naplněné zpěvem a modlitbami jsme došli na Svatou Horu jako jedna rodina Božích dětí.  První etapa vyzkoušela důvěru poutníků v Boží pomoc a prozřetelnost. Odpoledne před příchodem do Sedlce-Prčice se obloha zatáhla a v celém kraji začala silná bouřka. Na nebi jsme viděli hustou oblačnost s mraky, které se rychle přeskupovaly a zdálo se, že za malou chvíli skropí i skupinu poutníků. Vytrvalý zpěv a modlitby jakoby oddalovaly bouři a vytvořili jakýsi koridor, který připomínal biblický starozákonní lid na cestě do Zaslíbené země. Po příchodu do kostela v Sedlec-Prčici začala skutečná  letní bouře. Blesky, hustý déšť, ale poutníci byli v bezpečí a suchu uprostřed kostela. Na chvilku dokonce po jedné ráně vypadla v kostele elektřina. Po skončení mše sv., kterou slavil místní duchovní P. Martin Vlček s P. Jaroslavem se poutníci přesunuli na večeři a krátký odpočinek do místní ZŠ a na faru. Večer ve 20.00 hodin pokračoval program v nedalekém evangelickém kostele koncertem člena hudební skupiny Oboroh Slávka Klecandra, který je opravdovým virtuózem ve hře na kytaru. Na pódiu jich měl pět a střídavě na ně hrál a doprovázel zpěv biblických žalmů. Po hodině a půl jsme se v dešti vraceli do místa svého ubytování. Druhý den rání nás čekala druhá etapa ze Sedlce-Prčice do Krásné Hory 25 km. Název odpovídá i nádherně umístěné obci s velkým kostelíkem uprostřed. Tento den se konala v celé ČR akce s názvem Noc otevřených kostelů tato akce také zasáhla do našeho programu, neboť místní pan farář P. Zbyšek hned po přivítání poutníků a mši sv. musel odjet. Celý den bylo oblačno, ale nepršelo a poutníci mohli v klidu překonat další etapu, která je vedla k cíli. Ubytovní bylo opět v zařízení místní ZŠ kde jsme se setkali s velkou vstřícností a obdivem. Krásná Hora je městečko s asi 1 500 obyvateli, přičemž do kostela chodí 10 procent tedy kolem 150 lidí. Po výtečné večeři měli poutníci čas k vzájemným rozhovorům a k načerpání sil do jednoho z vrcholů poutě. Ráno jsme se probudili, a v 7.00 hodin po modlitbě a rozloučení s místní farností jsme se vydali na další 25 km dlouhou etapu do Milína. Po několika kilometrech se přidal ředitel ZŠ v Milíně pan Kopecký a spolu se třemi dětmi se připojil k poutníkům. Další naše zastávka vedla až ke známému poutnímu místu Maková Hora u Smolotel. Jedná se o výstup s 300 metrovým převýšením od orlické přehrady. Mnozí si sáhli na dno svých poutnicích sil. Farní vůz s řidičem byl připraven pro ty, kteří se potřebovali popovézt. Úderem 12. hodiny začala na Makové mše sv. na poděkování za příhodné počasí a za to, že poutníci zvládli i tuto cestu. Po obědě, který za námi „přijel“ až na Makovou jsme seběhli z kopce a ještě nám zbývalo dojít 8 km. do Milína. Po příchodu do místa ubytování se nás ujal pan ředitel a ukázal nám důležitá místa v jejich škole (tělocvičnu, jídelnu atd). Mezitím část farního týmu připravila v jídelně večeři. Po večeři jsme měli možnost navštívit místní kino pro cca 200 lidí a od 20.00 se zde konal koncert skupiny Oboroh. Kdo přišel, nelitoval. Známé i méně známé písně s doprovodem kytar, kláves a bicí soupravy umocňovali zážitek celého dne. O velkém zájmu svědčí např. i to že skupina se musela po několikerém aplausu vracet a přidávat další skladby.   Po odpočinku nás čekal závěr 7km etapa z Milína na Svatou Horu. Na Slivici na nás čekali místní farníci a po krátké zastávce v místním kostele kde je kopie sochy sv. Petra ze 14. století jsme se vydali přes několik obcí do cíle naší pouti. Přestože byla neděle v obci Konětopy,  která leží pod Slivicí na nás čekali farníci s otevřenou a vyzdobenou kapličkou. Před půl devátou jsme konečně vystoupali před nádvoří na Svaté Hoře. K více než padesáti pěších poutníků se připojili další „autobusoví a autoví“ poutníci, takže se zástup rozšířil na přibližně dvousethlavý zástup. Jeden z nejsilnějších momentů celé poutě vzápětí následoval. Skupina malých dětí s křížem, korouhvemi, vlajkami vstoupila na nádvoří, za nimi dechovka z Načeradce a pak další a další poutníci. Zástup se táhl z jednoho konce náměstí na druhý. U mariánského sloupu čekalo na procesí přivítání od generálního vikáře Mons. Davida Henzla a rektora Svaté Hory P. Davida Horáčka. Následovala slavná liturgie se zasvěcením P. Marii a uctívání milostné sošky. Řada poutníků využila také službu kněží-zpovědníků, aby odložila zátěž, která je tížila a aby se mohli vrátit domů jako nový, svobodní lidé. Po skončení mše sv.  a obědě následovalo vystoupení hudební skupiny Flying Parties s Pepou Duškem na náměstí Svaté Hory. Kdo by si myslel, že poutníci budou po pouti bez energie tak by se velmi mýlil, protože  řada z nich začala dávat najevo radost z vydařené poutě tancem takže náhodný svědek se asi velmi podivoval nad tím, co je důvodem radostného tančení skupiny mladých poutníků. Po skončení vystoupení se mohli ještě poutníci v tichu kostela zaposlouchat do varhanního koncertu a dát najevo svojí vděčnost Matce Boží. Jiní poutníci dali přednost nákupu v nedalekých obchůdcích a poslechu dechové hudby pro radost pod vedením pana Hlaváčka ve stínu slunečníků v blízkosti cukrárny. Přesně v 15 hodin jsme se ještě se skupinou poutníků setkali u mariánského sloupu. Tam jsme se společně pomodlili a přečetli prosby farníků, kteří se nemohli poutě zúčastnit a které jsme nesli s sebou. Tímto způsobem se duchovně zúčastnili poutě i ti, kteří museli zůstat doma. Pak na radostí naplněné poutníky čekaly dva autobusy, které je přivezli zpět domů. Na závěr bych rád poděkoval všem organizátorům především paní Heleně Knotkové, která zajišťovala trasy po kterých poutníci putovali, ubytování ve školách, objednání jídla a řadu dalších věcí. Současně patří dík hasičům z Mladé Vožice, kteří velmi obětavě převáželi věci poutníků a přispěli tak ke zdárnému a pohodlnému putování. Dík zaslouží i dechovka a pan Hlaváček za organizaci hudby na Svaté Hoře. Ten největší dík patří všem poutníkům i těm, ostatním neviditelným lidem, bez kterých by se pouť nemohla uskutečnit.

Tak snad  zase  někdy  příště…                                                  P. Jaroslav-poutník

 

Citáty Děti Fara Fatima Kroniky Modlitby Novény Panna Maria Papež František Postní doba Růženec Svatí Uzdravení Vrcholtovice Znamení doby

Archivy