Římskokatolická farnost Vrcholtovice
se sídlem Morávkovo náměstí 21
391 43 Mladá Vožice
IČO: 65942051 Číslo účtu:
0702134329/0800 Česká Spořitelna a.s.
Mgr.Jaroslav Karas, tel. 604214741
Z farní kroniky kostela Vrcholtovice
Ve farním archivu je uložena Stará kronika farnosti Vrcholtovické z roku 1876. Kronika začíná rokem 1740, kdy zde byla obnovena fara. Stará fara, která byla vedle kostela, zanikla totiž v dobách husitských. První zápis do staré kroniky učinil prvofarář Pavel Pratchaft. Píše mimo jiné, že patronem kostela je vznešený pán František hrabě Küenburg, majitel panství ve Vožici a v Miličíně. Poznamenává, že kostel ve Vrcholtovicích byl od nepaměti spravován z Nové Vsi. Kostel sloužil v 15. století jako středisko českobratrské sekty bratří vitanovských.
Druhou kronikou je Pamětní kniha Vrcholtovice, stručně popisující nejstarší události kolem kostela ve Vrcholtovicích a trochu obšírněji popisující události od roku 1894 do roku 1960.
V úvodu této farní kroniky stoji napsáno: Vrcholtovice, původně Rchútovice.
Farní kostel Nejsvětější Trojice je gotický a stával zde již v polovině 14. století a patřil jako farní do rozsáhlého děkanátu Štěpanovského. Presbytář má primitivní ráz stavby 14. věku, žebra z 5 úhlů sbíhají se v jediném svorníku. 
V kostele je barokový obraz svaté rodiny z 18. století a stříbrný barokový kalich asi z roku 1696. Dále jsou zde náhrobní kameny, např. mramorový malé MarianyVítové ze Rzavého z r. 1615 a dalších z roku 1678, 1695 a 1711. Vzácnou památkou je také votivní obraz (obraz darovaný Bohu) rodu Těmínův, polovypoukle na dřevě řezaný, daroval jej původně rytíř Bohuslav Těmín z Těmic s chotí Esterou z Vlčkovic pro hlavní oltář. Představuje 8 osob kolem Krista na hrobě položeného.
Na věži novějšího původu je zvon Marie z roku 1444, zvon Václav z roku 1566 a zvon Jan Křtitel z roku 1535, ten byl však zrekvírován za 1.světové války. Při opravě kostela nalezena pod omítkou freska a to nad gotickým obloukem dělícím presbytář od lodě. Freska znázorňuje poslední soud a je svým původem ze 14.století.
U kostela vrcholtovického dobili Švédové po porážce císařského vojska u Jankova v březnu 1645 část bránícího se lidu císařského.
Úvod farní kroniky pak vypisuje kněze na farnosti Vrcholtovice od roku 1816 do roku 1948 – celkem 16 kněží.
Nejstarším zmíněným farářem je František Král, který na faře působil od r. 1816 do roku 1823. Z dalších kněží bych se rád zmínil o dvou:
Páter Josef Myška se narodil 11. května 1856 ve Stadnici okres Hlinsko, hejtmanství Chrudim v Čechách. 18. července 1880 vysvěcen na kněze, 1. září 1880 ustanoven kaplanem v Miličíně, od června 1885 do června 1894 farářem ve Vrcholtovicích. R. 1894 odchází jako farář do Šebířova a 1902 – 1946 je děkanem v Mladé Vožici. Umírá 24.7.1946 v Mladé Vožici.
Po něm farnost převzal Páter Josef Mottl, o kostel se staral od roku 1894 až do své smrti do roku 1941.
Byl ve Vrcholtovicích velmi oblíben, civilní kronika obce Vrcholtovice se o kostele vůbec nezmiňuje, jediná zmínka je právě o panu Páteru Josefu Mottlovi z roku 1941 v souvislosti s jeho úmrtím. V obecní kronice se píše:
Dne 12 července 1941 zemřel vážený a oblíbený p. Josef Mottl, farář děkan z Vrcholtovic, který každodenně vykonával mše svaté. Přistěhoval se do Vrcholtovic dne 13. června 1894 z Miličína, kde byl na první faře, a odtud byl dosazen do Vrcholtovic, kde přesně zachovával své povinnosti. Při jeho příchodu byl starostou p. Vrtiška z Javora, který nařídil mu jet naproti. Hospodáři jeli na koních, obecenstvo a muzika šla při nich. Tak s velkým průvodem byl přivítán.
Za jeho úřadování dbal pečlivě na opravu vrcholtovického kostelíčka. Na jeho přímluvu s farářem Haškovým z Vyšetic, který byl na největší faře v Praze, byly zaslány 2 nové oltáře: hlavní oltář a oltář Panny Marie. Pak se postaral o nové dubové dveře, okna a dlažbu, lavice a jiné věci.
Byl to vzorný kazatel a dokončil svůj život 12. června 1941. Byl doprovozen velkým průvodem na vrcholtovský hřbitov, kde odpočívá u vchodu do sakristie pod vrbou. Na jeho pohřbu promluvil p.František Klíma z Vitanovic.
Pater Josef Mottl psal i do farní kroniky kostela ve Vrcholtovicích, ale většina jeho zápisů je psána latinsky.
Farnost Vrcholtovice byla po smrti pana děkana Mottla (posledního kněze ve farnosti) administrována z Neustupova, z Mladé Vožice, z Louňovic a v současnosti opět z Mladé Vožice.
Další zápisy ve farské kronice jsou až od roku 1948 do roku 1954. V té době farnost postupně spravovalo 6 kněží (Václav Hovorka, Rudolf Lazar, Antonín Šesták, Leopold Kryzánek, František Homolka), do farní kroniky prakticky nezapisovali…
Od 19. května roku 1954 do roku 1958 zdejší farnost spravoval Páter Antonín Odvárka, administrátor ve Šlapánově. Poctivě zapisoval do farní kroniky a z jeho zápisů vyjímám:
V roce 1954 nalezl Páter Antonín Odvárka duchovní život ve Vrcholtovicích celkem uspokojivý. Služby Boží navštěvovány v neděli ve značném počtu, věřící se v kostele chovají zbožné a liturgicky a pěkně zpívají. Je zde vžita úcta k Božskému Srdci Páně a navíc každý první pátek se koná večerní mše svatá. Skupina žen pečuje o čistotu a úpravu kostela, jež je vždy krásně vyzdoben květinami. Je zde také menší chrámový sbor, který občas nacvičuje zpěvní vložky. Na varhany kraje pan František Buriánek, rolník v Zahrádce.
Hmotný stav farnosti je také uspokojivý. Kostel je v interiéru velmi pěkný a také zevně nežádá žádných velkých oprav. Jen omítka na některých místech opadává.
Náboženství se vyučuje vždy v pátek odpoledne. K vyučování se přihlásily všechny děti až na nepatrné výjimky. V červnu 1954 udeřil blesk do věže kostelní, poškodil krytinu, rozbil žárovky a vytrhl kabel ze zdi. Žádné větší škody však nenastaly.
Na podzim 1954 byla farní stodola pronajata panu Novotnému, rolníku z Vitanovic, a farní kolna panu Svatkovi z Vitanovic. Nájem neplatí žádný, ale zavázali se, že o tyto budovy budou pečovat, opravovat a platit z nich poplatky. 25. července 1954 vykonali zdejší farníci pouť na Svatou Horu. Zúčastnilo se jich 40 a jeli autobusem ze Zvěstova společně s poutníky ze Šlapanova. Celkový počet účastníků byl asi 1.200 osob, bylo krásné počasí a pouť se vydařila.
O Vánocích půlnoční mše svatá byla již v 10 hodin večer. Padal sníh a byla závěje. Děti u jesliček říkaly básničky.
V roce 1956 byla fara kromě 1 místnosti a zahrady pronajata lesnímu závodu ve Vlašimi. Do fary se nastěhoval hajný pan Musil. Nájemné činilo 630 Kčs ročně.
V roce 1956 zaměstnanci kostela byli:
- pan František Buriánek, zemědělec ze Zahrádky, je varhaníkem
- pan Václav Šitler, zemědělec z Vrcholtovic, jest kostelníkem a hrobníkem
- ministrantů bylo 6
- o úklid kostela pečovalo několik žen, které letošního roku zakoupily pro kostel nový vysavač prachu ceně okolo 900 Kčs
Kladné a záporné stránky administrativy Vrcholtovic podle Pátera Antonína Odvárky:
Kladné stránky:
– krása interiéru kostela, zvláště triumfální oblouk u presbytáře je krásným gotickým dílem
– čistota a výzdoba kostela květinamí (několik žen mnohdy až do noci kostel v sobotu čistí a zdobí)
– kostel čistě vymalován a dobře osvětlen.
– farníci hojně kostel navštěvují a při bohoslužbách se vzorně chovají, chrámový sbor, skládající se hlavně z dívek z Jiřetic, velmi pěkně zpívá
-úcta k Bohu je mezi farníky velmi živá
Záporná stránka vlastně jen jediná – cesta ze Šlapánova do Vrcholtovic.
Cesta vlastně není ani cestou, protože nemá v některých úsecích tvrdého podkladu a většinu roku je pokryta hlubokým blátem. V zimě pak místy úplně mizí pod sněhem, neboť ji v té době nikdo nepoužívá
– ze Šlapánova se musí jít do velmi strmého kopce k obrázku sv. Marka u Hlohova
– z Hlohova se jde k lesu zvanému Okroužek a pak do Vyšetic
– z Vyšetic do Vrcholtovic je cesta bažinkami, kde žádné auto, ba ani traktor neprojede. Bláto je tam i za nejteplejšího počasi, kdy jinde je úplné sucho.
– zkratky od lesa Okroužku do Vrcholtovic mizí také v lučních bažinách a oranicích, i cesta kolem Čečkova je bažinatá
– cestu lze jeti jen na motocyklu, což je v zimě velmi nebezpečné pro zdraví, pěšky nelze cestu stihnout, neboť je nutno konati bohoslužby ještě v Libouni
“Když se někdy vydám na cestu pěšky, přijdu pozdě a ještě zpocený do studeného kostela. Musím si nositi v tašce ještě jedny boty, neboť se nedá jíti pouze v gumových holínkách. Jedinou posilou mi je, že tyto cesty jsou konány ke cti a slávě Boží, aby i v zapadlém místě byly konány bohoslužby ku chvále Boží.”
V roce 1957 se bohoslužby ve Vrcholtovicích konaly opět v 11 hodin dopoledne, jen o pouti byly dopoledne 2 mše svaté.
Na podzim roku 1957 se místní farníci společné s farníky šlapánovskými zúčastnili pouti do Staré Boleslavi.
V roce 1958 byl ustanoven duchovním správcem zdejší farnosti důstojný pán František Homolka z Neustupova.
Záznamy ve farní kronice jsou pak velmi stručné a rokem 1960 končí úplně.
V roce 1992 byly zvony na věži elektrifikovány a kostel vybaven novým obětním stolem zásluhou pana Jaroslava Vondrušky z Vrcholtovic.
V roce 1994 dochází ke stavbě lešení kolem kostela – věže a věž je otlučena a nově nahozena.
V roce 1995 byla položena na věži nová krytina z měděného plechu. Opravy v letech 1994-1995 prováděla stavební firma Hogh-eco z Mladé Vožice pod vedeni p. Karla Samce. Zednické práce na kostele vedl zednik Josef Cipl s vydatnými pomocníky pány Pošustou a Holánkem. Celou akci měl pod patronátem pan Jaroslav Vondruška z Vrcholtovic.
V roce 1995 byla podle duchovního správce P. Františka Říhy z Louňovic farnost poměrně dobrá po náboženské stránce. Děti však do kostela nechodí a mladých je poměrně málo.
V roce 2010 byla za pomoci grantového programu Jihočeského kraje opravena střešni krytina nad lodi kostela, kraj poskytl 60% nákladů, tj. 200.000 Kč, zbytek 40%, tj. 134.000 Kč, pokryt z darú farníků. Velkou zásluhu na realizaci tohoto grantového programu mimo jiných má vožický kněz Páter Jaroslav Karas.
Pro Noc otevřených kostelů ve Vrcholtovicích v pátek dne 25.5.2018
zpracoval Stanislav Balík
V roce 2018 – 2019 bude dokončena oprava zbývajících částí střechy kostela ve Vrcholtovicích
Z rozhodnutí biskupa Mons. Vlastimila Kročila došlo k 31.12. 2019 ke sloučení farnosti Vrcholtovice s farností Mladá Vožice 😟😢
