Rubrika: Farní kronika

Farní kronika 1985 – 1997

Rok 1986

Obětavostí farníků z Janova byla opravena Ústějovská kaplička. Konečně po 3 letech máme nové zvony. Zhotovili je zvonaři Manouškové ze Zbraslavi. Zvony

Maria – ladění C2 – váha 191 kg

Václav – ladění Dis2 – váha 145 kg

Martin – ladění F2 – váha 107 kg

se starým zvonem tvoří souzvuk Gloria. Celková suma činila 128.800,- Kčs a byly našetřeny během několika let dary v kostele, sbírka nebyla dovolena. Posvětil je kapitulní vikář Josef KAVALE 4.10.1986 za účasti 15 kněží. Byla to velká událost pro Vožici a okolí. Náměstí přeplněno auty, velká účast lidu. Ihned dokončena elektrifikace a odpoledne se již zvonilo. Maria vyzvání klekání, Martin zemřelým.

Roky 1988 – 1997

V srpnu 1988 při 20tém výročí vstupu vojsk varšavské smlouvy byly v Praze první nepokoje. Rovněž v říjnu 1988 dochází při oslavách 70tého výročí vzniku republiky k projevům nesouhlasu s režimem. Tvrdě zasahuje policie. V lednu 1989 v t.zv. Palachově týdnu nové demonstrace v Praze, tvrdě až brutálně opět zasahuje policie. To se opakuje v srpnu při 21. výročí vstupu vojsk. V okolních zemích dochází k převratu, v říjnu byl hromadný útěk z NDR do Spolkové republiky Německo přes naše území a Maďarsko. Při oslavách vzniku republiky opět demonstrace a zásah policie. Začátkem listopadu 1989 odjíždí p. děkan VESELÝ s věřícími do Říma, kde je 10.11.89 svatořečena blahoslavená Anežka česká. Byla to velká sláva. Podle pověsti se říkalo, že až bude Anežka česká svatořečena, bude opět český národ svobodný. Při 50. výročí hrdinské smrti studenta Jana OPLETALA 17.11.1989 došlo na Národní třídě ke střetu pokojně demonstrujících studentů a policie. Zásah byl brutální. Bylo mnoho zraněných, někteří těžce. Tyto události završily 40leté bezpráví, které komunistický režim v tomto státě prováděl. Rozhodnutím federálního shromáždění dochází koncem listopadu 1989 ke zrušení vedoucí úlohy strany, což přijal národ s velkým jásotem. Presidentem republiky byl zvolen Václav HAVEL, dramatik, spisovatel a několikaletý komunistický vězeň.

Dne 2.1.1990 odchází pan děkan VESELÝ do nemocnice v Pelhřimově, kde 2.2.1990 zemřel. Pohřben byl 12.2.1990 za velké účasti nejen kněží, ale věřících z celého okolí, na místním hřbitově do hrobu p. děkana MIŠKY. Pohřební řeč měl i rektor University Karlovy prof. PhDr. Radim PALOUŠ. Ve farnosti vypomáhal P. Cyril PETRŮ ze Smilových Hor. V dubnu dostává českobudějovická diecese nového biskupa ThDr. Miloslava VLKA. V tomto měsíci přijel na svou vůbec první návštěvu republiky svatý otec Jan Pavel II. V měsíci červnu přijíždí na návštěvu do Vožice biskup ThDr. Miloslav VLK.

V červnu 1990 došlo k prvním svobodným volbám po roce 1948. Volby vyhrálo s převahou Občanské fórum.

Dne 1.11.1990 přebírá farnost P. Stanislav ŠLAPÁK až do l.l.1992. Pouť v r. 1991 již byla konána na Hradě.

V roce 1991 je jmenován českobudějovický biskup ThDr. Miloslav VLK arcibiskupem pražským, kardinál František TOMÁŠEK odchází na odpočinek. Do čela budějovické dieceze je jmenován ThDr. Antonín LIŠKA.

Dne 1.1.1992 nastupuje do farnosti z Tábora P. Václav KRAUS. Poutě v r. 1992 se účastnil jako host světící biskup pražský generální vikář Dr. Jaroslav ŠKARVADA. 4. srpna ve věku 93 let umírá kardinál František TOMÁŠEK.

K 1.1.1993 dochází k rozdělení ČSFR na Českou republiku a Slovenskou republiku. Rozpad státu většinou lidí otřásl. Presidentem se stal opět Václav HAVEL, předsedou vlády Václav KLAUS.

Poutě v tomto roce – opět na Hradě na prostranství za kaplí – se účastnil president křesťanské akademie ThDr. Tomáš HALÍK.

V roce 1994 dochází ke generální opravě kostela, včetně nové krytiny. O tyto opravy se zasloužil p. děkan KRAUS ve spolupráci s městským úřadem. Poutě se účastní generální vikář českobudějovické diecese P. Václav DVOŘÁK. Oprava kostela ještě není dokončená. V roce 1995 a 1996 se poutě zúčastnil českobudějovický biskup ThDr. Antonín LIŠKA.

Dne 15.6.1997 náhle umírá p. děkan Václav KRAUS. Rozloučení ve farnosti se konalo 19.6.1997, mši celebrovat za účasti více jak 50 kněží biskup českobudějovický ThDr. Antonín LIŠKA a velké účasti věřících. Po vykonaných obřadech byl převezen k pohřbení do rodné Předslavi.

Počátkem července 1997 po několikadenních deštích se rozvodnily řeky na Moravě a došlo k velkým záplavám. Polovina Moravy pod vodou (asi třetina republiky), v půli července byly postiženy i východní čechy. Pod vodou města Ostrava. Bruntál, Přerov, Olomouc, Krnov, Uherské Hradiště, Otrokovice, okolí Hodonína, Hradec Králové, Ústí n. Orlicí a jiné. Předběžně odhadnuté škody jsou více jak 60 miliard korun, 47 mrtvých, téměř 2.500 pobořených domů. V celé republice dochází ke sbírkám finančním i materiálním, solidarita s postiženými je veliká. V naší farnosti sebráno přes 30.000,- Kč (Mladá Vožice, Šebířov, Nová Ves). Je to největší katastrofa. která republiku postihla, což ani pamětníci nepamatují.

Farní kronika 1975 – 1985

Rok 1975

Náboženský život upadá. Na náboženství přihlášeno jen 19 dětí. Farníci umírají bez zaopatření. Snažíme se udržovat kostelní budovy, pokud je to možné. Byly opraveny obrazy i kapličky křížové cesty na Hradě. Mnohé již hrozily zřícením. Pořízena železná mříž ke kapli sv. Barbory, protože je nebezpečí odcizení soch, cínových svícnů a snad i cínové kadidelnice. Mnoho kostelů již bylo vykradeno. Opraveny též jesličky, které se rozpadávaly. Dána nová krytina na hřbitovní kostel a protože se kostel nepoužívá, bude asi předán MěNV na pohřební síň. Hrobník zde není, dojíždí z Neustupova, hřbitov je neudržovaný.

Rok 1977

V tomto roce byla plánována oprava popraskané klenby kostela. Byla vyklizena půda – za 10 dní vyneseno 40 tun materiálu, byla to velká dřina, p. děkan to skoro odstonal. K opravě však nedošlo, snad v příštím roce. Kostelní lavice byly shnilé, neschopné opravy. Bylo pořízeno 27 nových – železná konstrukce + modřín. Protože žádný podnik takovouto práci nevzal, práce byla prováděna brigádnicky. Kovářskou práci p. Václav KUBÁLE ze Staniměřic, truhlářskou p. František MRÁZEK z Janova povoláním kovář. Modřín darovalo JZD. V tomto roce se přestěhoval do Vožice dp. František KROPÁČEK – farář v Neustupově – do penze. Pro srdeční chorobu nemůže vypomáhat dp. opat MACHALKA a provinciál ŠILHAN, žijící na Radvanově vypomáhat nesmí. Ve Vožici byl postaven obchodní dům za 12 mil. Kčs. Vožice se stává střediskovou obcí, duchovně však ne.

Rok 1978

Mladá Vožice má nyní 2.016 obyvatel a 556 domů. Vesnice a samoty se vylidňují, chalupy kupují Pražáci na víkend. Zemědělcům v JZD se dobře daří, staví svým dětem ve Vožici vily směrem k Janovu, kde vzniká celá nová čtvrt. Připravuje se oprava klenby kostela, byla vykonána sbírka v kostele do obálek – 13.000,- Kčs. Je snaha uchovat slavnostní ráz poutě na Hradě. Oltář sv. Barbory hrozil zřícením, byl restaurován a odborně polychromován. Kaple slouží jako Boží hrob a křestní kaple. V tomto roce zemřel svatý Otec PAVEL VI. 26.8. nastoupil JAN PAVEL I, ale již 28.9.1978 zemřel. Po něm byl zvolen JAN PAVEL II. – Karol Wojtyla, arcibiskup z Krakova – Slovan – Polák, znalý našich poměrů. Z jeho volby máme obrovskou radost. Jsou to všechno velké osobnosti, uznávané i nevěřícími.

Rok 1979

7.10.1979 byla na zdejším hřbitově uložena s církevním obřadem urna Bedřicha VÁŠKY, virtuosa na violloncello v Americe. Zdejší rodák, hrával i zde na varhany. Dožil se skoro 100 roků. 7.11. započato s opravou klenby. Kostel byl uzavřen, po 2 neděle mše svaté v Janově, potom v děkanském kostele na zodpovědnost p. děkana. Práce jde pomalu kupředu – počasí, chybí materiál, pracovní morálka. Na varhany hraje p. JAROŠOVÁ, účetní JZD, dobrá zpěvačka.

Rok 1980

V tomto roce byla dokončena oprava klenby kostela.

Rok 1981

Prodán farní pozemek za hřbitovem – na rozšíření hřbitova. Od 1.11. do 23.12.1981 byl p. děkan v nemocnici a zastupoval ho dp. PETRŮ ze Smilových Hor, v Šebířově dp. OKTÁBEC z Louňovic a v Neustupově dp. ŠŤASTNÝ z Votic. 11.11.1981 zemřela horlivá a zbožná kostelnice, sl. Františka KÁŠKOVÁ – 87 let, náhrada není. Vzhledem ke zdravotnímu stavu p. děkana. velké frekvenci na silnicích – budou pohřby přímo z kostelů. Farníci to přijali klidně. Rozšíření hřbitova nepokračuje, obřadní síň není.

Rok 1982 – 1983

V srpnu 1982 byl odstraněn oltář P. Marie. Byl bezcenný a již biskup Hlouch navrhl jeho zrušení. Socha P. Marie dána na podstavec a místo oltáře dány lavice. ONV dal souhlas k pořízení nových zvonů. Vybírá se na ně v kostele, veřejná sbírka není povolena. V Táboře zřízeno krematorium, je dosti kremací s rozloučením v Táboře. Varhanice p. JAROŠOVÁ zemřela. Občas hraje v neděli p. učitel RYTÍŘ, na funkcích p. KUČERA z Neustupova. Nyní hraje v neděli a o svatbách učitelka hudby. Vyučuje v Praze a tak to snad nebude vadit veřejným činitelům.

Rok 1984

Byly zhotoveny nové hlavní dveře děkanského kostela obložené měděným plechem. Nové zvony oddáleny pro havarijní stav zvonárny. Brigádnicky provedena téměř celá nová střecha kostela v Janově. Velkou zásluhu má rodina JECHOUTKOVA z Janova. V kostele v Blanici provedena oprava varhan. Zdravotní stav p. děkana není dobrý, potíže s ledvinami.

Rok 1985

Hřbitovní kostel sv. Mikuláše byl propůjčen MěNV za obřadní síň. Zůstává majetkem církve, opraven nákladem města. Při pohřbech je nejprve mše sv. v kostele, potom autobusem na hřbitov a rozloučení u sv. Mikuláše. Dp. František ŠILHAN – provinciál TJ, který byl 14 roků na Radvanově, zemřel v Kněžském domově na Moravici 13.2.1985 ve stáří 80 let. Mnoho vytrpěl, pohřeb královský.

Farní kronika 1968 – 1975

Vojska varšavské smlouvy vkročila z 20. na 21.8.1968 do ČSSR. Tato smutná kapitola bude zhodnocena dějinami a budou o ní mnohé doklady. Hlavním důvodem vstupu t.zv. bratrských socialistických států byla nespokojenost jejich vůdců s demokratickým humánním socialismem, který značně uvolnil náboženský život a vůbec svobodu.

Ve školním roce 1968-69 se přihlásilo na náboženství přes 400 dětí, v minulém školním roce 90. Rodiče se nebojí různých administrativních zákroků. Podařilo se sehnat laickou katechetu – Anežka PŘITASILOVÁ z Dolínku u Vlašimi. Katechetka je výborná, má kázeň a ke zbožnosti vede svým příkladem. Po 3 měsících končí, protože má špatné autobusové spojení. Dne 18.10.1968 nastoupil do Ml. Vožice administrátor P. Josef URBAN, nar. 19.4.1918 v Novém Rychnově, okr. Pelhřimov, naposledy působící jako ředitel kůru v Pelhřimově.

Dne 17.5.1969 zemřel v Římě nejdůst. pan kardinál Josef BERAN, arcibiskup pražský, který pobýval 2 roky v nedalekém Radvanově po propuštění z internace. Také v Radvanově zemřel nejdůst. otec biskup Stanislav ZELA, světící biskup olomoucký.

Byly prováděny další opravy v děkanském kostele. Při všech opravách pomáhali zdarma p. Karel VÁVRA – elektroinstalace, p. Josef KAZDA a jeho paní, p. Josef SVOBODA a jeho paní, p. Václav PACHTA – truhlář z Ml. Vožice, p. Josef JINDRA ze Staniměřic a jiní a sl. Františka KÁŠKOVÁ, t.č. kostelnice.

Rok 1970 se v celém státě vyznačoval jako ‚konsolidace‘ vládní KSČ a zbědovaného veřejného hospodaření. Konány prověrky příslušníků strany i nestraníků, zastávajících nějaké význačné místo. Ústřední otázkou při prověrkách byl vstup vojsk varšavského paktu v r. 1968. Straníci, kteří neprojevili ihned souhlas s ním (ač se všichni stavěli jako zastánci tzv. pražského jara) byli vyloučeni ze strany a zbaveni svých míst. Tím vznikla mezi nimi zášť a závist. U prověrek byli i všichni učitelé. Učitelovi Josefu ŘÍHOVI, který zastával též funkci varhaníka, bylo domlouváno, že se to nesrovnává s povoláním socialistického učitele a vychovatele a dáno mu na vědomí, že neuposlechnutí může mít za následek i sankce: přeložení, případně i propuštění ze školských služeb. Pro odpor veřejného mínění však věc utichla. Uvolnění, které nastalo v náboženské svobodě r. 1968 bylo zrušeno a v církevní politice nastoupily předpisy „stalinské éry‘ z r. 1949. Vyučování náboženství je omezeno jen na děti 2-7 třídy a přihlášky podepsané oběma rodiči musely být odevzdány na ONV – církevní oddělení. Státní úřady se snaží dát dohromady opět staré mírové hnutí katolického duchovenstva pod názvem „Pacem in terris“, do čela prosazování duchovní, kteří jsou nějak v opozici proti biskupovi. Kritika státní správy a nesouhlas lidí s politikou KSČ byl umlčen v tisku, rozhlasu i televizi.

Nezávažnější nábožensko-liturgickou akcí v r. 1971 bylo biřmování, které uděloval otec biskup Dr. Josef HLOUCH.

Poněvadž varhany v děkanském kostele nově započaté r. 1943 byly dosud nedostavěny, bylo rozhodnuto pro jejich rekonstrukci a dostavbu. Práci provedli bratři KUBÁTOVÉ, pracující pod komunálními službami města Kutná Hora. Před hlavní oltář byl pořízen v intencích nové liturgie obětní stůl, ambon, sedadla, podia.

V roce 1972 – 10.6. zemřel náhle českobudějovický biskup ThDr. Josef HLOUCH ve věku 70 let. Pohřeb v Čes. Budějovicích byl slavný a účastnil se ho též zástupce sv. Otce Msgre KELLY. Vedení českobudějovické diecese převzal po dohodě se státními úřady a schválením apoštolského stolce v Římě P. Miloslav TRDLA jako kapitulní vikář, do té doby kancléř biskupské konsistoře.

Dosavadní varhaník Josef ŘÍHA, učitel v Ml. Vožici byl přinucen v červnu složit funkci varhaníka a přeložen z trestu do Smilových Hor.

Dp. Josef URBAN byl přeložen do Třeboně a do Ml. Vožice byl od 1.7.1973 opět ustanoven bývalý zdejší kaplan a děkan František VESELÝ, který byl v r. 1951 povolán na vojnu, potom působil rok v Plané n.Lužnicí a ve Vodňanech přes 20 roků jako administrátor a po dvě období vikář. Z Vodňan spravoval též Skořice a částečně i Lomec. Přeložení obou se stalo proti jejich vůli. A tak téměř šedesátiletý se ujímá své bývalé farnosti a Šebířova.

V roce 1974 pořízeno elektrické automatické zvonění, zachráněna cínová křtitelnice. která se již rozpadávala, prováděny drobné opravy. Varhaník není a tak vypomáhá kde kdo, někdy se v neděli nehraje. Po úmrtí kapitulního vikáře Miloslava TRDLY byl zvolen kap. vikářem Josef KAVALE z Jindřichova Hradce. V dechách a na Moravě jsou jen 2 biskupové. Na náboženství přihlášeno jen 55 dětí, na některých farnostech (Neustupov) se již léta náboženství neučí.

Farní kronika 1962 – 1968


V roce 1962 se středem pozornosti světového dění stává otázka Německa a Berlína. Všechny země připravují obranná opatření. Jsou povolávání do vojenské služby hoši jak po základní vojenské službě. tak i záložníci. S obavami se hledí, vzhledem k moderním zbraním, k nejisté budoucnosti. Dne 12.8.1962 jsme byli svědky mimořádné slavnosti. Manželé BEDNÁŘOVI z Krchovy Lomné slavili v děkanském kostele zlatou svatbu. Dne 10.9.1962 zemřel v Ml. Vožici akademický malíř Ota BUBENÍČEK. Pohřben byl 16.9. na místním hřbitově.

Zima v r. 1963 byla krutá a dlouhá. Mrazy až -30°C. Jsou předpovídány záplavy. UNESCO na návrh Ukrajinské SSR zařadilo mezi světová výročí oslavy 1.100 výročí vytvoření slovanské abecedy Cyrilem a Metodějem. 3.6. v 19.45 hod. zemřel papež JAN XXIII. 6.6. byl Jan XIII. pohřben. 21.6. zvolen nový papež PAVEL VI. K 1.9.1963 odchází P. František LÁLA po 9letém působení v Ml. Vožici do Veselí n. Lužnicí. Jeho nástupcem se stává dp. Bohumil MRÁZ, bývalý administrátor ve Veselí n.L. Nastoupil 29.8.1963. Na podzim 1963 byla provedena vodovodní přípojka z hlavního vedení u kostela. Stará přes zahradu již nevyhovovala, často zamrzala. Od podzimu tohoto roku byla za státního dohledu zřízena v Radvanově Charita. S příchodem sester premonstrátek – většinou přestárlých a charitní domov je především pro ně – přišli i 2 biskupové a sice Dr. Štěpán TROCHTA, sídelní biskup litoměřický a Dr. ZELA, světící biskup z Olomouce. Oba tito biskupové z důvodů, které blíže vysvětlí historie, nemohou vykonávat své funkce.

Asi v květnu 1964 přišel do Radvanova z Mukařova arcibiskup pražský Dr. Josef BERAN. V Mukařově, i když za dozoru úřadů mohl přijímat návštěvy, předtím od r. 1949-1963 nikdo takřka kromě zasvěcených nejvyšších státních úřadů nevěděl, kde se zdržuje. Ale i to jednou zhodnotí historie. V Radvanově byl arcibiskup BERAN již pod dosti mírným dohledem a Češi, obyčejně po legitimování jej mohli navštívit. Cizincům se kladly veliké překážky, takže snad kromě jednoho italského novináře, nikoho z cizinců k němu nepustili. Jak biskupové i p. arcibiskup se mohli, ovšem po ohlášení, z ústavu vzdálit i na delší cestu, např. do Prahy. 16.2.1965 byl arcibiskup BERAN jmenován kardinálem. 19.2.1965 odlétá na přání sv. Otce Pavla VI. do Říma. Budiž zde poznamenáno, že v těchto dnech od 16.2.-19.2. na přání – zdá se, že to byla i podmínka – tedy jistě na přání kardinála Dr. Josefa BERANA byl jmenován apoštolským administrátorem pražským Dr. František TOMÁŠEK, který jako biskup do té doby vykonával obyčejné farářské funkce v Morav. Hůzové. Pan kardinál BERAN byl v Radvanově i okolí velmi oblíben. Na jeho přání byla opravena krásná barokní kaple u Ústějova, byla vymalována malířem pokojů p. BERÁNKEM z Ml. Vožice. Pan arcibiskup do této kaple rád chodíval a také úpravy kaple sám zaplatil, třebaže penězi neoplýval. Jeho penze činila 1.600,­Kčs. V Radvanově dělal údržbáře a současně duchovního správce sestřiček bývalý opat z Nové Říše MACHALKA. Jinak je zámeček v Radvanově bývalé sídlo obrozeneckého vlastence Jana JENÍKA z Bratřic.

V roce 1965 byla provedena oprava kostela sv. Václava v Blanici. Práci udělali pokrývač KUPKA a jeho pomocník ČÁP, klempířské práce p. TÉGL. Opravu varhan provedl kaplan BONDAL z Českého Krumlova, který se vyučil varhanářství, když nemohl nějaký čas působit v duchovní správě. Hřbitovní kostel sv. Mikuláše – novější gotika – by potřeboval novou krytinu. V tomto kostele neznámý darebák prolomil okno za oltářem a odcizil několik obrázků křížové cesty – tištěný dřevoryt. Poškozené nechal na místě. Zloději tyto věci prodávají buď přímo nebo pomocí prostředníků cizincům, kteří stále ve větším počtu navštěvují naši vlast, ne proto, že je socialistická, ale že je krásná.

V únoru roku 1966 bylo započato s opravou střechy kaple P. Marie na Hradě. Práci prováděla odbočka táborského OSP pod řízením stavitele ZAPPEHO. Pokrývači dva SVATKOVÉ z Ml. Vožice, jeden nejmladší ze Staré Vožice. Propadající se schody bylo třeba zpevnit. Práci prováděl brigádnicky i když slušně honorovanou – zadarmo nikdo nedělal – p. HOLUB z Ml. Vožice, p. KNOTEK z Noskova, přidavače jim dělal p. HROMADA z Ml. Vožice. Dalo to dosti práce uvést vše do pořádku, zvláště když velké kameny ze schodů byly na stráni. Již dříve poškozený kámen nad hrobkou se propadl do hloubky 2,5 m. Naštěstí rakve s pozůstatky hraběnky a hraběte z Küenburgu nepoškodil. Jejich empírové náhrady jsou po stranách presbytáře kaple. Dalo dost práce kámen vyzvednout a upevnit.

Na jaře 1966 se dva pražští chuligáni – zakrátko byli usvědčeni – vloupali do kaple. Poničili dvířka svatostánku, velkou škodu udělali. Byli odsouzení jen podmínečně. Je proto snaha opatřit okna mřížemi. V květnu t.r. dp. BONDAL, kaplan z Českého Krumlova dokončil opravu varhan v Blanici i v Janově. 16.10.1966 přispěním p. KAZDY, nočního vrátného z pekáren, byla vysvěcena nová kalvarie u hradní kaple. Ta dřevěná byla časem poničená. Nová kalvarie byla zhotovena z vyřazených hřbit. křížů, která natřel p. BLAHUŠKA, šofér ČSAD. Odpoledne byla menší slavnost. I zastavení křížové cesty jsou ve špatném stavu.

V únoru 1967 byla zhoubná vichřice. Vymáhání škody od pojišťovny bylo obtížné. Byla škoda na hřbitovním kostele sv. Mikuláše, na děkanské kostele, na kostele v Janově, v Šebířově i na farní budově ve Smilových Horách. Na podzim 1967 byly dostavěny pavilony školy na bývalé části farské zahrady, kterou protiprávně – asi v r. 1959 – daroval bez souhlasu kapu. konsistoře býv. duchovní správce PhDr. Ignác BŘEZINA obci Ml. Vožice. Budiž poznamenáno, že na jaře 1967 prohlašoval předseda MěNV, že k účelům školy praskne – na hřiště – celá farská zahrada. Zatím se tak nestalo a doufáme, že se tak nestane, když už je u nás 5 měsíců demokratizační proces.

Jaro – začátek března 1968 byl pro ČSSR pozoruhodný. Vládnoucí KSČ uznala značné chyby vedení, ba i brutalitu a vraždy, způsobené deformacemi socialismu. Zatím je – i když to není ještě uzákoněno – zrušena cenzura tisku, rozhlasu i televize. To, co píší noviny, nemohly si dovolit od února 1948 až do nynějška. Tak zvané mírové hnutí katolického duchovenstva – na státních úřadech ateistických úplně závislé – bylo vyměněno. Vedení se ujal apoštolský administrátor ThDr. František TOMÁŠEK. Ovšem jako v ÚV KSČ je ještě mnoho nedobrých lidí, tak i do DKO – Dílo koncilové obnovy – přešlo z MHKD několik zbabělých a ze všech situací těžících, hlavně materialisticky založených duchovních. DKO se již leccos podařilo, jako návrat biskupa ThDr. Josefa HLOUCHA, který se dne 9.6.1968 slavně ujal diecese po více než 17 let trvajícímu odloučení. Květnová pout noskovská byla slavná. V rámci demokrat. socialismu přišlo veřejné procesí s hudbou, aniž bylo zakázáno okresními funkcionáři KSČ. Toto procesí přišlo do děkanského kostela a odtud ke kapli v Noskově. Účast lidu veliká.

V předjaří 1968 totiž začal československý pokus spojit socialismus se svobodou i náboženskou. V rámci demokratizace se odstěhoval biskup Dr. Štěpán TROCHTA z Radvanova do svého sídla Litoměřic, kde byl 1.9.1968 uvítán.

Farní kronika 1948 – 1962


V únoru 1948 podala část ministru tehdejší vlády demisi, došlo ke komunistickému převratu a vlády se chopili komunisté.

Od 1.1.1949 přestává fungovat Zemský národní výbor a stejně i Okresní národní výbory. Jsou nyní krajské národní výbory (my patříme ke Praze) a okresní národní výbory (k Voticům). Protože dosavadní hlavní oltář a socha sv. Martina, umístěná vedle něho stylově v našem barokním kostele nevynikaly, rozhodl se dp. děkan VESELÝ o vyřešení této otázky. Dozvěděl se, že Chrámové družstvo v Pelhřimově má k dispozici velký barokní oltář sv. Jana Nepomuckého z třeboňského kostela. Po ověření na místě oltář koupil. Je velmi pěkný a slohově odpovídá stavbě kostela a velikostí, jakoby by byl pro kostel zvlášť zhotoven.

Hospodářské budovy užívá ve farním dvoře od r. 1952 JZD. Podle nájemní smlouvy užívá je bezplatně. Celá léta se však nic neopravuje a budovy chátrají.

V roce 1951 je p. děkan VESELÝ povolán na vojnu a duchovní správy se v květnu 1952 ujímá dosavadní správce Šebířova ThDr. Ignác BŘEZINA. Dne 29.6. byla slavnost svěcení zvonu a umístění na věži. Zvon je těžký 669 kg a má jméno sv. Jan.

V červenci 1954 byl přeložen Dr. Ig. BŘEZINA do Novosedel n. Nežárkou. Novým administrátorem byl jmenován František LÁLA. Duchovní správu započal poutní slavností na Hradě, za účasti okolních duchovních. Letní vydatné deště pronikly na několika místech děravou střechou hradního kostela a na několika místech promáčely klenbu. Podobně natekla voda i do stropu hřbitovního kostela sv. Mikuláše a do střechy hřbitovní márnice. Byly provedeny neodkladné opravy. V letním období tohoto roku byly v děkanském kostele konány jednou týdně koncerty duchovní hudby a zpěvu. Učinkovali: prof. M. MRÁZKOVÁ-Plačková, JUDr Antonín DRÁB, prof. KŘÍŽEK (housle) a prof. Vl. SVATOŠ (varhany). Na pořadu byla díla světových skladatelů. Koncerty se těšily zvláštní pozornosti posluchačů a byly přínosem kulturního života města.

V r. 1955 prudká jarní vichřice znovu otevřela střechu hřbitovního kostela. Současně byla poškozena střecha v Janově a v Blanici.

V r. 1956 došlo k opravě střechy kostelíka na hřbitově. 22.7. zdější dp. katecheta Karel SMETANA slavil 50 let kněžského vysvěcení. Krátce na to 4.8, ve věku 74 let zemřel. V říjnu převzala státní správa do svého vedení všechny církevní hřbitovy. Hřbitov v Mladé Vožici, Janově a Blanici spravují tamější národní výbory.

V r. 1957 bylo započato s generální opravou báně věže děk. kostela. Pořízen nový hrotní křiž. Při rozebrání starého hrotního kříže byly v makovici zápisy a různé pamětihodnosti z r. 1890, kdy se konala poslední oprava věže : obsáhlý zápis o místních poměrech a veřejném životě tehdejší doby, zápis o panství patrona, pamětní zápis o vožické škole, o místních spolcích, zpráva o epidemické chřipce toho roku. K těmto všem spisům byly přidány historické doklady současné naší doby, popis provedené opravy a opět se vše uložilo do nové makovice nového hrotního kříže, k zachování na další paměť.

Při jarní vichřici roku 1958 spadla krytina střechy na hřbitově. Opravu provedl p. KUPKA z Ml. Vožice. 9.10.1958 ve 3.52 hod. zemřel svatý otec – PIUS XII. Papežem byl zvolen v roce 1939 v den svých 63tých narozenin a pontifikát trval 19 roků, 7 měsíců a 7 dní. 28.10.1958 byl zvolen nový papež – JAN XXIII. Korunovace byla 4.1 1.1958.

V roce 1959 prudká vichřice rozbila několik tabulí v kostele. Již se také v naší farnosti uplatňuje smutný jev- rozbíjení křížů, stojících při silnicích.

V roce 1960 byla provedena generální oprava kaple sv. Jana Nepomuckého. I v tomto roce je zaznamenáno vandalské chování mládeže. Obětí se stala kaple P. Marie na Hradě. Mladíci vytloukli okna, vyšplhali se na střechu, odkud schazovali po stráni krytinu. Zničili i bleskosvodné vedení v r. 1957 obnovené. Vedení vytrhali ze zdi a přelámali, Současně bylo zdemolováno schodiště kaple. Dne 26.6.1960 byl pohřeb zdejšního dlouholetého varhaníka p. Jana TICHÉHO. Byl zdejším obchodníkem a varhaníkem byl od r. 1933, tedy celých 27 let. Předtím byl 8 roků v Šebířově. Pohřbu se zúčastnilo mimořádně mnoho občanů z celé farnosti i z farností okolních.

I v r. 1961 se vloupala mládež do kaple na Hradě a násilím se dobývali do patronátní hrobky. Dřevěný svícen, jinak věc uměleckou poškodili a po jeho odstranění se pokoušeli zdvihnout kamenný poklop hrobky. Práci si ulehčovali tím, že okraj elipsovitého poklopu kladivem zuráželi a tuto cennou desku znehodnotili. Do hrobky se asi nedostali, neboť zbylý kámen byl jen zčásti odsunutý. Událost byla oznámena policii, nic se však nevyšetřilo.

Citáty Děti Fara Fatima Kroniky Modlitby Novény Panna Maria Papež František Postní doba Růženec Svatí Uzdravení Vrcholtovice Znamení doby

Archivy