yarda – 18. stránka – Římskokatolická farnost Mladá Vožice

Nová Ves u Mladé Vožice

Nová Ves kostel sv. Kateřiny

V obci stojí gotický, částečně barokizovaný chrám sv. Kateřiny ze 13. století. Když v Čechách převládlo náboženství pod obojí, býval spravován farářem téhož vyznání. Po jeho odchodu roku 1624 se dostal pod správu faráře vožického a v roce 1664 obdržel opět vlastního katolického duchovního. Ten pak spravoval také okolní osady Hoštice, Oldřichov a Vrcholtovice. Návštěvníka kostela mile překvapí dva náhrobky s postavami Bohuslava Těmína z Těmic a jeho choti Kateřiny z Říčan, které stojí u zdi v kněžišti u hlavního oltáře.. Oba jsou tak dobře zachovalé jakoby právě vyšly z umělcovy dílny. Nalevo od náhrobku visí na zdi obraz malovaný na prkně s vyobrazením pěti erbů. Na hlavním oltáři je obraz sv. Kateřiny od vídeňského malíře Jana Petra Molitora a obraz P. Marie Pomocné od pražského malíře Antonína Machka. Zajímavá je též gotická schránka na nádobu s hostiemi (sankuář) ve zdi.

Oldřichov – gotický kostel sv. Filipa a Jakuba

V Oldřichově se nachází cenný raně gotický kostel sv. Filipa a Jakuba z druhé poloviny 13.století, přestavěný v osmdesátých letech 14. Století. Dnes filiální kostel byl původně od roku 1384 farním, a to až do roku 1623, kdy zdejší fara zanikla. Velkolepost chrámu naznačuje, že Oldřichov byl kdysi daleko rozlehlejší a výstavnější, podle starých zpráv to bylo dokonce městečko opatřené dlažbou. Samotný kostel je jednolodní, obdélníkový, s pravoúhlým gotickým portálem na severní straně, okna má hrotitá s kružbami a pravoúhlý presbytář s obdélníkovou sakristií. Loď je kryta plochým stropem, na stěnách se nacházejí zbytky gotických nástěnných maleb. Triumfální oblouk je hrotitý, presbytář sklenut křížovou a obkročnou žebrovou klenbou, na severní straně se nachází pravoúhlý gotický saktuář, na jižní straně dvoudílný gotický výklenek se sedadly. Sakristie je sklenutá dvěma poli křížové žebrové klenby. Zařízení interiéru pochází z doby kolem roku 1700, pozdně gotické sošky sv. Kateřiny a sv. Barbory z doby kolem roku 1500.

Převzato z knihy Mladá Vožice a okolí ve sbírkách starých pohlednic autor Jiří Kohout

Římskokatolická farnost Nová Ves

se sídlem Morávkovo náměstí 21

391 43 Mladá Vožice

IČO: 65942400

Číslo účtu: 3471356349/0800 Česká Spořitelna a.s.

P. Mgr.Jaroslav Karas, tel. 604214741

V roce 2017 se dokončila oprava druhé části střechy kostela v Nové Vsi a současně došlo ke zhotovení nové elektrifikace kostela. V dalším roce se plánuje provést výmalbu kostela

V roce 2017 se provedla kompletní oprava střechy kostela sv. Filipa a Jakuba v Oldřichově. Děkujeme všem dárcům, sponzorům a přístupu obce Oldřichov.

Vrcholtovice

kostel Nejsvětější Trojice

Kostel zde stával již v polovině 14.století a patřil jako farní do rozsáhlého děkanátu Štěpanovského. Jeho kněžiště je sklenuto křížovou chodbou se žebry sbíhající se z pěti úhlů ve svorníku a ukazuje na úctyhodné stáří. Uvnitř vidíme obraz Krista Pána v hrobě vyřezaném ze dřeva, památku na Bohuslava Těmína z Těmic. Kostel sloužil v 15. Století jako středisko českobratrské sekty bratří vítanovských, později v roce 1897 byl opraven.

Převzato z knihy Mladá Vožice a okolí ve sbírkách starých pohlednic autor Jiří Kohout

Římskokatolická farnost Vrcholtovice
se sídlem Morávkovo náměstí 21
391 43 Mladá Vožice
IČO: 65942051 Číslo účtu:
0702134329/0800 Česká Spořitelna a.s.
Mgr.Jaroslav Karas, tel. 604214741

Z farní kroniky kostela Vrcholtovice

Ve farním archivu je uložena Stará kronika farnosti Vrcholtovické z roku 1876. Kronika začíná rokem 1740, kdy zde byla obnovena fara. Stará fara, která byla vedle kostela, zanikla totiž v dobách husitských. První zápis do staré kroniky učinil prvofarář Pavel Pratchaft. Píše mimo jiné, že patronem kostela je vznešený pán František hrabě Küenburg, majitel panství ve Vožici a v Miličíně. Poznamenává, že kostel ve Vrcholtovicích byl od nepaměti spravován z Nové Vsi. Kostel sloužil v 15. století jako středisko českobratrské sekty bratří vitanovských.

Druhou kronikou je Pamětní kniha Vrcholtovice, stručně popisující nejstarší události kolem kostela ve Vrcholtovicích a trochu obšírněji popisující události od roku 1894 do roku 1960.

V úvodu této farní kroniky stoji napsáno: Vrcholtovice, původně Rchútovice.

Farní kostel Nejsvětější Trojice je gotický a stával zde již v polovině 14. století a patřil jako farní do rozsáhlého děkanátu Štěpanovského. Presbytář má primitivní ráz stavby 14. věku, žebra z 5 úhlů sbíhají se v jediném svorníku. V kostele je barokový obraz svaté rodiny z 18. století a stříbrný barokový kalich asi z roku 1696. Dále jsou zde náhrobní kameny, např. mramorový malé MarianyVítové ze Rzavého z r. 1615 a dalších z roku 1678, 1695 a 1711. Vzácnou památkou je také votivní obraz (obraz darovaný Bohu) rodu Těmínův, polovypoukle na dřevě řezaný, daroval jej původně rytíř Bohuslav Těmín z Těmic s chotí Esterou z Vlčkovic pro hlavní oltář. Představuje 8 osob kolem Krista na hrobě položeného.

Na věži novějšího původu je zvon Marie z roku 1444, zvon Václav z roku 1566 a zvon Jan Křtitel z roku 1535, ten byl však zrekvírován za 1.světové války. Při opravě kostela nalezena pod omítkou freska a to nad gotickým obloukem dělícím presbytář od lodě. Freska znázorňuje poslední soud a je svým původem ze 14.století.

U kostela vrcholtovického dobili Švédové po porážce císařského vojska u Jankova v březnu 1645 část bránícího se lidu císařského.

Úvod farní kroniky pak vypisuje kněze na farnosti Vrcholtovice od roku 1816 do roku 1948 – celkem 16 kněží.

Nejstarším zmíněným farářem je František Král, který na faře působil od r. 1816 do roku 1823. Z dalších kněží bych se rád zmínil o dvou:

Páter Josef Myška se narodil 11. května 1856 ve Stadnici okres Hlinsko, hejtmanství Chrudim v Čechách. 18. července 1880 vysvěcen na kněze, 1. září 1880 ustanoven kaplanem v Miličíně, od června 1885 do června 1894 farářem ve Vrcholtovicích. R. 1894 odchází jako farář do Šebířova a 1902 – 1946 je děkanem v Mladé Vožici. Umírá 24.7.1946 v Mladé Vožici.

Po něm farnost převzal Páter Josef Mottl, o kostel se staral od roku 1894 až do své smrti do roku 1941.

Byl ve Vrcholtovicích velmi oblíben, civilní kronika obce Vrcholtovice se o kostele vůbec nezmiňuje, jediná zmínka je právě o panu Páteru Josefu Mottlovi z roku 1941 v souvislosti s jeho úmrtím. V obecní kronice se píše:

Dne 12 července 1941 zemřel vážený a oblíbený p. Josef Mottl, farář děkan z Vrcholtovic, který každodenně vykonával mše svaté. Přistěhoval se do Vrcholtovic dne 13. června 1894 z Miličína, kde byl na první faře, a odtud byl dosazen do Vrcholtovic, kde přesně zachovával své povinnosti. Při jeho příchodu byl starostou p. Vrtiška z Javora, který nařídil mu jet naproti. Hospodáři jeli na koních, obecenstvo a muzika šla při nich. Tak s velkým průvodem byl přivítán.

Za jeho úřadování dbal pečlivě na opravu vrcholtovického kostelíčka. Na jeho přímluvu s farářem Haškovým z Vyšetic, který byl na největší faře v Praze, byly zaslány 2 nové oltáře: hlavní oltář a oltář Panny Marie. Pak se postaral o nové dubové dveře, okna a dlažbu, lavice a jiné věci.

Byl to vzorný kazatel a dokončil svůj život 12. června 1941. Byl doprovozen velkým průvodem na vrcholtovský hřbitov, kde odpočívá u vchodu do sakristie pod vrbou. Na jeho pohřbu promluvil p.František Klíma z Vitanovic.

Pater Josef Mottl psal i do farní kroniky kostela ve Vrcholtovicích, ale většina jeho zápisů je psána latinsky.

Farnost Vrcholtovice byla po smrti pana děkana Mottla (posledního kněze ve farnosti) administrována z Neustupova, z Mladé Vožice, z Louňovic a v současnosti opět z Mladé Vožice.

Další zápisy ve farské kronice jsou až od roku 1948 do roku 1954. V té době farnost postupně spravovalo 6 kněží (Václav Hovorka, Rudolf Lazar, Antonín Šesták, Leopold Kryzánek, František Homolka), do farní kroniky prakticky nezapisovali…

Od 19. května roku 1954 do roku 1958 zdejší farnost spravoval Páter Antonín Odvárka, administrátor ve Šlapánově. Poctivě zapisoval do farní kroniky a z jeho zápisů vyjímám:

V roce 1954 nalezl Páter Antonín Odvárka duchovní život ve Vrcholtovicích celkem uspokojivý. Služby Boží navštěvovány v neděli ve značném počtu, věřící se v kostele chovají zbožné a liturgicky a pěkně zpívají. Je zde vžita úcta k Božskému Srdci Páně a navíc každý první pátek se koná večerní mše svatá. Skupina žen pečuje o čistotu a úpravu kostela, jež je vždy krásně vyzdoben květinami. Je zde také menší chrámový sbor, který občas nacvičuje zpěvní vložky. Na varhany kraje pan František Buriánek, rolník v Zahrádce.

Hmotný stav farnosti je také uspokojivý. Kostel je v interiéru velmi pěkný a také zevně nežádá žádných velkých oprav. Jen omítka na některých místech opadává.

Náboženství se vyučuje vždy v pátek odpoledne. K vyučování se přihlásily všechny děti až na nepatrné výjimky. V červnu 1954 udeřil blesk do věže kostelní, poškodil krytinu, rozbil žárovky a vytrhl kabel ze zdi. Žádné větší škody však nenastaly.

Na podzim 1954 byla farní stodola pronajata panu Novotnému, rolníku z Vitanovic, a farní kolna panu Svatkovi z Vitanovic. Nájem neplatí žádný, ale zavázali se, že o tyto budovy budou pečovat, opravovat a platit z nich poplatky. 25. července 1954 vykonali zdejší farníci pouť na Svatou Horu. Zúčastnilo se jich 40 a jeli autobusem ze Zvěstova společně s poutníky ze Šlapanova. Celkový počet účastníků byl asi 1.200 osob, bylo krásné počasí a pouť se vydařila.

O Vánocích půlnoční mše svatá byla již v 10 hodin večer. Padal sníh a byla závěje. Děti u jesliček říkaly básničky.

V roce 1956 byla fara kromě 1 místnosti a zahrady pronajata lesnímu závodu ve Vlašimi. Do fary se nastěhoval hajný pan Musil. Nájemné činilo 630 Kčs ročně.

V roce 1956 zaměstnanci kostela byli:

pan František Buriánek, zemědělec ze Zahrádky, je varhaníkem
pan Václav Šitler, zemědělec z Vrcholtovic, jest kostelníkem a hrobníkem
ministrantů bylo 6
o úklid kostela pečovalo několik žen, které letošního roku zakoupily pro kostel nový vysavač prachu ceně okolo 900 Kčs

Kladné a záporné stránky administrativy Vrcholtovic podle Pátera Antonína Odvárky:

Kladné stránky:
– krása interiéru kostela, zvláště triumfální oblouk u presbytáře je krásným gotickým dílem
– čistota a výzdoba kostela květinamí (několik žen mnohdy až do noci kostel v sobotu čistí a zdobí)
– kostel čistě vymalován a dobře osvětlen.
– farníci hojně kostel navštěvují a při bohoslužbách se vzorně chovají, chrámový sbor, skládající se hlavně z dívek z Jiřetic, velmi pěkně zpívá
-úcta k Bohu je mezi farníky velmi živá

Záporná stránka vlastně jen jediná – cesta ze Šlapánova do Vrcholtovic.
Cesta vlastně není ani cestou, protože nemá v některých úsecích tvrdého podkladu a většinu roku je pokryta hlubokým blátem. V zimě pak místy úplně mizí pod sněhem, neboť ji v té době nikdo nepoužívá
– ze Šlapánova se musí jít do velmi strmého kopce k obrázku sv. Marka u Hlohova
– z Hlohova se jde k lesu zvanému Okroužek a pak do Vyšetic
– z Vyšetic do Vrcholtovic je cesta bažinkami, kde žádné auto, ba ani traktor neprojede. Bláto je tam i za nejteplejšího počasi, kdy jinde je úplné sucho.
– zkratky od lesa Okroužku do Vrcholtovic mizí také v lučních bažinách a oranicích, i cesta kolem Čečkova je bažinatá
– cestu lze jeti jen na motocyklu, což je v zimě velmi nebezpečné pro zdraví, pěšky nelze cestu stihnout, neboť je nutno konati bohoslužby ještě v Libouni
“Když se někdy vydám na cestu pěšky, přijdu pozdě a ještě zpocený do studeného kostela. Musím si nositi v tašce ještě jedny boty, neboť se nedá jíti pouze v gumových holínkách. Jedinou posilou mi je, že tyto cesty jsou konány ke cti a slávě Boží, aby i v zapadlém místě byly konány bohoslužby ku chvále Boží.”

V roce 1957 se bohoslužby ve Vrcholtovicích konaly opět v 11 hodin dopoledne, jen o pouti byly dopoledne 2 mše svaté.

Na podzim roku 1957 se místní farníci společné s farníky šlapánovskými zúčastnili pouti do Staré Boleslavi.

V roce 1958 byl ustanoven duchovním správcem zdejší farnosti důstojný pán František Homolka z Neustupova.

Záznamy ve farní kronice jsou pak velmi stručné a rokem 1960 končí úplně.

V roce 1992 byly zvony na věži elektrifikovány a kostel vybaven novým obětním stolem zásluhou pana Jaroslava Vondrušky z Vrcholtovic.

V roce 1994 dochází ke stavbě lešení kolem kostela – věže a věž je otlučena a nově nahozena.

V roce 1995 byla položena na věži nová krytina z měděného plechu. Opravy v letech 1994-1995 prováděla stavební firma Hogh-eco z Mladé Vožice pod vedeni p. Karla Samce. Zednické práce na kostele vedl zednik Josef Cipl s vydatnými pomocníky pány Pošustou a Holánkem. Celou akci měl pod patronátem pan Jaroslav Vondruška z Vrcholtovic.

V roce 1995 byla podle duchovního správce P. Františka Říhy z Louňovic farnost poměrně dobrá po náboženské stránce. Děti však do kostela nechodí a mladých je poměrně málo.

V roce 2010 byla za pomoci grantového programu Jihočeského kraje opravena střešni krytina nad lodi kostela, kraj poskytl 60% nákladů, tj. 200.000 Kč, zbytek 40%, tj. 134.000 Kč, pokryt z darú farníků. Velkou zásluhu na realizaci tohoto grantového programu mimo jiných má vožický kněz Páter Jaroslav Karas.

Pro Noc otevřených kostelů ve Vrcholtovicích v pátek dne 25.5.2018
zpracoval Stanislav Balík

V roce 2018 – 2019 bude dokončena oprava zbývajících částí střechy kostela ve Vrcholtovicích

Z rozhodnutí biskupa Mons. Vlastimila Kročila došlo k 31.12. 2019 ke sloučení farnosti Vrcholtovice s farností Mladá Vožice 😟😢

Mladá Vožice

Mladá Vožice – kostel svatého Martina

Historie kostela sv. Martina Nejstarší vožický kostel, založen před rokem 1348. V té době do něj dosadil faráře Karel IV., který kostel daroval vyšehradské kapitule. Za husitských válek nebyl pravděpodobně kostel zničen, protože tehdejší farář vyznával víru podobojí. Za panování Michala Španovského z Lisova, v roce 1582, byl kostel nově vystavěn. Za jeho syna Jáchyma i dalších majitelů panství, Fünfkirchů, byl kostel stále utrakvistický, a zůstal tak do roku 1623. Posledním knězem sloužícím podobojí byl Jakub Ždanický. Další majitel panství, generál Baltazar de Marradas, v roce 1624 dosadil do kostela katolického duchovního. Kostel byl ve velmi špatném stavu a dlouho chátral. Roku 1794 byl zchátralý chrám stržen a vystavěn byl kostel nový, barokní. Jednolodní chrám s průčelím a hlavním vchodem obráceným do náměstí.

Kostel má dvě věže, po pravé straně lodi je kaple sv. Barbory, patronky horníků. Do roku 1812 byl u kostela hřbitov. Kostel sv. Martina Jedná se o barokní stavbu, která je průčelím a hlavním vchodem obrácena k náměstí, má dvě věže. Chrám má jednu loď s trojím valeným, o osm polosloupů se opírajícím klenutím. Klenutý presbytář má dvě zdobená barevná okna. V pra-vo i vlevo jsou dvě předsíně, z nichž se vstupuje na oratoře. Před vchodem do sakristie je umístěna zdobená kazatelna. Na konci lodi je kruchta, na níž jsou varhany. V pozadí lodi, po pravé straně, je přistavena kaple sv. Barbory, patronky horníků, kde byl umístěn dřevěný oltář se sochou této světice. Do kaple byl zazděn i zdobený mramorový náhrobní kámen Václava Voračického z Paběnic.Nad hlavním oltářem býval obraz od vynikajícího malíře Josefa Berglera z Pasova, který zobrazuje umírajícího Krista na kříži.V roce 1809 pořídil patron kostela Leopold Küenburg další obrazy od Josefa Berglera, tentokrát pro postranní oltáře.

Kostel sv. Mikuláše Původní filiální kostel zde byl postaven pravděpodobně již ve 14. století. Podle pověsti zde v době husitských válek scházeli ti, kteří zůstali katolíky a kostel byl proto nazýván „kostelem věrných křesťanů“. Zprávy z počátku 17. století více … Raně barokní hřbitovní kostel z roku 1648 (či 1661), postaven místo zbořeného filiálního kostela, uváděného ve 14. století. U kostela bývala poustevna. Od roku 1985 obřadní síň. Mladá Vožice sídliště pod zdejším královským hradem bylo už ve 14. století městečkem. Asi již od středověku užívalo na svých pečetích znamení, kterého se později užívalo jako znaku, totiž věže v hradbách, provázené dvěma znaky vrchností. Podoba znaku je doložena pečetěmi, barvy však známe jen z literatury a novodobého znázornění (zvonice). Podle pečeti věž nestojí na trávníku, nýbrž na skalnaté půdě a nemá korouhvičky ani zuby, jak se jí někdy přidávají v nové době.

Janov – kostel Všech Svatých

Janovský kostel stejně jako všechny farní kostely na území našeho soudního okresu stával již ve 14. stol. jako kostel farní a faráře jeho dosazovali sami králové čeští až do doby Karla IV. Za válek husitských většina far a s nimi fara janovská zanikly a z kostela janovského se stal kostel filiální. Zasvěcen je Všem svatým. Polorozbořený kostel byl znovu postaven r. 1726. R. 1936 byla při opravě kostela nalezena ve zdi stará křtitelnice, která se jak tvarem, tak i materiálem podobá křtitelnici ve Střížkově, o které je dokázáno, že z ní byl křtěn Jan Žižka, a je tedy asi z téže doby jako jediný pozůstatek původního kostela. Na blízku Janova na vrchu Kozí hrad stávala ve středověku tvrz. Janov je rodiště – jak je nyní bezpečně prokázáno – mistra Matěje z Janova, žáka Milíčova.

Převzato z internetu

Římskokatolická farnost Mladá Vožice

se sídlem Morávkovo náměstí 21

391 43 Mladá Vožice

IČO: 65942396

Číslo účtu: 0702134329/0800 Česká Spořitelna a.s.

P. Mgr.Jaroslav Karas, tel. 604214741

V roce 2018 bude dokončeno zateplení a fasáda hospodářské budovy v

areálu fary v Mladé Vožici.

Mládež

Mladí prožili víkend nejen s biskupy

Aktuálně

15.04.2019

Miroslav Bína

12. – 13. 4. 2019, České Budějovice; V „Týdnu modliteb za mládež“, končícím Květnou nedělí, se pod mottem „Jsem služebnice Páně: ať se mi stane podle Tvého slova“ (Lk 1, 38), mladí lidé z českobudějovické diecéze sjeli na největší akcí svého druhu – Diecézní setkání mládeže.

Snímky: Gabriela Nováková / Člověk a víra

Každoročně se takto mladí lidé ve všech diecézích setkávají se svými biskupy. Jde o tradici, kterou založil svatý papež Jan Pavel II. a jeho nástupci v ní pokračují. Mítink hostilo Komunitní centrum Máj, Salesiánské středisko mládeže a kostel sv. Vojtěcha ve Čtyřech Dvorech, a ani letos nevynechali českobudějovičtí biskupové Mons. Vlastimil Kročil a Mons. Pavel Posád.

„Mladí lidé se setkávají většinou ve svých farnostech, v místě studia apod. Důležité je, aby se mohli setkat v rámci jedné diecéze, protože na mnoha místech je jich početně málo. Potřebují vidět a zažít, že nejsou sami, kteří žijí stejný ideál. Jedno přísloví říká, že se nesetkávají hory s horami, ale lidé s lidmi. Každé setkání je pro nás nejenom chvilkovým zážitkem a povzbuzením, ale je velikou nutností. Vždyť dobře víme, že sdílená radost se stává dvojnásobnou a sdílená bolest je poloviční“, řekl události světící biskup Pavel Posád, delegát pro mládež České biskupské konference.

Atraktivní náplň setkání připravuje vždy Diecézní centrum pro mládež. Tentokrát přijala pozvání také boromejka Angelika Pintířová, když jako další hlavní host vystoupila v sobotním pořadu „Uvolněte se, prosím“ – již tradiční součástí programu. „Vždy je pozvána nějaká osobnost, aby mladí zakoušeli své vzory a příklady hodné následování. Nádherným vrcholem celého setkání je vždy společné slavení Eucharistie s jasným vědomím přítomnosti Krista, který je uprostřed nás“, dodal biskup Pavel Posád.

Dvoudenní program v pátek zahájila registrace účastníků v Komunitním centru Máj. Večer plný her proložilo zhodnocení Světového dne mládeže v Panamě, možnost zpovědi, chvály a modlitba s bohoslovci. Sobotu otevřela modlitba s kapelou, pořad „Uvolněte se, prosím“ se sestrou Angelikou, po kterém následoval paralelní program pro středoškoláky a vysokoškoláky. Odpoledne vyplnila práce ve workshopech a setkání zakončila mše svatá s biskupem Vlastimilem Kročilem. O hudební doprovod dvoudenního setkání se postaraly kapely Elaion a PM. V loňském roce se tohoto mítinku zúčastnil režisér Jiří Strach nebo farář a bývalý spirituál Biskupského gymnázia Josef Prokeš.

Fotogalerie

Čemu patří identita křesťana

Otec biskup Vlastimil Kročil v promluvě zmínil realitu dnešní doby, kdy jsme neustále konfrontováni s množstvím informací. Ty mnohdy chtějí rozbít naši identitu. V této souvislosti připomněl právě situaci Panny Marie. Ta musela vyhodnotit slovo, které jí zvěstoval anděl – že počne dítě, a jehož realitu nebyla schopna pochopit rozumem. „Uvědomme si, čemu chceme dát všanc svoji identitu. Panna Marie si musela být vědoma, co všechno riskuje a zda svůj život svěří do rukou Božích. Také my budeme v určitém okamžiku našeho života postaveni před zkoušku, kterou nebudeme čekat. Pamatujme, že v tomto světě je všechno dovoleno, ale tento svět nic nezapomíná a neodpouští“, upozornil otec biskup.

Proto bychom měli vědět, jaká je naše víra a jak velké je naše odevzdání se do Božích rukou. „Víme, že Bůh skutečně koná. Avšak i na Marii nechává svobodné rozhodnutí, zda chce vstoupit do zkoušky, na kterou neexistuje lidská odpověď. Přesto v této zkoušce dokázala obstát s pokorou. I my bychom se měli duchovně vzdělávat a udělat hlubokou zkušenost s Bohem, abychom obstáli, až přijde ten moment…“, zdůraznil a připomněl, že Bůh každému z nás dává mnoho darů, abychom v takové zkoušce dokázali obstát. „Bůh nenakládá na člověka více, než by mohl snést. Předpokládá však naši připravenost“, připomněl biskup Vlastimil Kročil.

„Nepodléhejme hlavnímu proudu dnešního světa, který po nás požaduje, abychom měnili učení církve a zavedli situační morálku podle toho, co zrovna cítíme. Na tom svoji budoucnost nemůžeme stavět, protože po nás přijdou další generace. Nebylo by dobré, kdyby se za nás styděli, že jsme neměli odvahu opřít se o Krista, jako to udělala Panna Marie“, dodal.

Angelika Pintířová: Život s Bohem je nádherné dobrodružství

Sestra Angelika, původně zdravotní sestra, která dnes pracuje s problematickou mládeží, vydala svědectví o své zkušenosti povolání k zasvěcenému životu. Setkala se s ním v období svého dospívání v osmdesátých letech. „Když mi bylo kolem třinácti let, vstoupilo do mých představ o životě pozvání od Boha, skrze moment obyčejné zvědavosti. Jezdily k nám sestry boromejky starat se o faru a já se jednou zeptala, jak je možné se stát řeholnicí. Začalo ve mně hlodat, zda to je cesta pro mě. Po necelém roce najednou přišla nabídka od Boha: ,Jestli chceš, já jinak a jinudy doplním to, co bys dostala skrze manželství.‘ Boží povolání naplňuje tuto potřebu jiným způsobem. Jde o důvěru, že Bůh mě má rád. Nároky, které to s sebou přináší, jsou podobné, jako v manželství a rodičovství. Nejde o sebezapření. To, co odevzdáme, je nám vynahrazeno něčím jiným.“ Tvrdí, že každý by měl hledat své povolání a ptát se, kde je jeho místo. „Ptejte se: Pane Bože, kde mně chceš mít? Bůh vám to ukáže.“

Sestra Angelika také zodpověděla dotazy týkající se např. závislostí, které u nás mohou vzniknout na cokoli. „Ve chvíli kdy bez něčeho nemůžu být i ve chvílích těžkostí, které přicházejí, mohu takovou těžkost přebít nějakou aktivitou, anebo ji vydržet a nést – s láskou.“ Dobrý příklad pro rozvoj duchovního života můžeme podle ní nalézt také ve světě sportu. „Mnohdy se o něco snažíte a ono se to nepovede. To je ďábelský moment, kdy si říkáme, už se nesnaž, stejně to nemá cenu. Sportovci se však na prohru snaží rychle zapomenout a při výhře naopak vědí, že nesmí usnout na vavřínech. Stejné situace nás potkávají v duchovním životě“, dodala.

(Autor článku: Miroslav Bína)

Diecézní setkání mládeže s biskupem 2019

Dějiny Světových dnů mládeže ve zkratce: Tři setkání mládeže a tři papežové

Od prvního Světového dne mládeže, který slavil Jan Pavel II. v Římě v roce 1986, se změnil geopolitický obraz světa, změnil se každodenní život i zájmy mladých a zakladatel těchto setkání se stal dokonce jejich svatým patronem. Motivace těch, kdo putují z různých koutů světa, aby poznali život svých vrstevníků, s nimiž sdílejí navzdory všem podmíněnostem a rozdílům stejnou víru a stejnou touhu, zůstávají stejné. Za zrnko naděje můžeme považovat i to, že jich stále přibývá.

Jan Pavel II. a přes milion mladých v Rio de Janeiru (1987)

Připomeňme si nyní krátce tři z těchto Světových dní mládeže, které v stoupily do dějin. Po Římě se hned druhé konaly mimo Evropu. Jan Pavel II. za jejich dějiště zvolil hlavní město Argentiny. Na květnou něděli v dubnu 1987 se do Buenos Aires sjelo více než milion mladých lidí, aby se setkali s papežem, který tam uzavíral svou apoštolskou cestu do Uruguaye, Chile a Argentiny. Setkání zahájila mše v bazilice Naší Paní z Luján. Modlitební bdění před závěrečnou mší mělo trojdílonou skladbu, tvořenou argentinským, latinskoamerickým a světovým blokem. Ke každému z nich měl Petrův nástupce zvláštní poselství. Hlavní eucharistie se slavila před Obeliskem v Buenos Aires. Bylo to poprvé v novodobých dějinách, co papež slavil květnou neděli mimo Řím. Přes milion mladých lidí zpívalo společně na prostranství Avenida 9 de Julio hymnu složenou k této příležitosti „Země, která nemá hranice, nýbrž ruce, které společně vytvoří řetěz silnější než válka a smrt. Vždyť víme, že cestou je láska.“ O jakou lásku jde, ujišťovalo motto setkání: „Poznali jsme a uvěřili jsme v lásku, kterou má Bůh k nám.“

Benedikt XVI. a dva miliony mladých v Madridu (2011)

O dvacet čtyři let později se Světové dny mládeže konaly v Madridu. Na setkání s Benediktem XVI. se sjelo dva miliony mladých. Byl srpen 2011 a 26. setkání mládeže se neslo v duchu motto: „V Kristu zapusťte kořeny, na něm postavte základy, pevně se držete víry“ (Kol. 2,7). Papež povzbuzoval mladé ke statečnému vyznání vlastní víry. Připomněl také, že Ježíš Petra ujišťuje, že na skále jeho víry postaví svou církev. Svatý otec vysvětloval, církev není jen jednou z řady institucí, ale je s Bohem těsně spojená. „Sám Kristus se k ní vztahuje jako ke „své“ církvi. Není možné odtrhávat Krista od církve, jako není možné oddělovat hlavu od těla (srov. 1 Kor 12,12). Církev nežije sebou, nýbrž Pánem. On je přítomen uprostřed ní, dává jí život, pokrm a sílu.“ Kázal v Madridu Benedikt XVI.

František a tři miliony mladých v Riu de Janeiru (2013)

Setkání mládeže v Riu de Janeiru v roce 2013 se mělo stát první zahraniční cestou papeže Františka. První latinskoamerický papež předsedal festivalu mladých v Brazílii, v největší zemi Jižní Ameriky. Motto tehdy znělo „Jděte a zíkejte učedníky ze všech národů“. Závěrečná mše v neděli 28. července se zapsala do dějin jako patrně největší eucharistie vůbec. Na pláži Copacabana se jí zúčastnilo tři miliony lidí. František si získal mladé také gestem mimo program, když zamířil za mladými Argentinci, kteří nocovali v okolí katedrály sv. Sebastiána. Vyzval je, aby se nebáli opustit světskost, karierismus a klerikalismu, aby nebyli uzavřeni do sebe. Pokud církev nevyjde ze sebe, stává se neziskovou organizací. A církev není neziskovka! – zdůrazňoval papež v Riu de Janeiru.

Video záznam najdete ZDE

Světové dny mládeže se uskuteční od 22.1.-27.1. 2019 v Panamě se dvěma zástupci našich farností.

Odkaz na stránky Světových dnů mládeže, kterých se zúčastní 2 zástupci za z našich farností

https://panama2019.signaly.cz/1810/katecheze-podzimni-duchovni-priprav

Děkujeme mládeži i dospělým za zapojení do Tříkrálové sbírky. Díky úsilí mnoha štědrých lidí se podařilo shromáždit rámci sbírky dohromady 75 803,-Kč. K tomu je třeba připočítat desítky lidí, kterým koledníčci přinesli radost a požehnání až do jejich příbytků. Děkujeme

P. Jaroslav Karas a Ing. Jana Kášková

CSM Olomouc 2017 | Celostátní setkání mládeže Olomouc 2017

Prázdninový pobyt dětí ve Smilových Horách

24.-28.7.2017

Motto :“ Pojedeme do Fatimy, jo a kde to je..?“

Délka pobytu 5 dní, v turistické ubytovně obce.

Cena pobytu včetně ubytování a celodenní stravy 1.900,-Kč.

Na pobytu se dozvíme vše o Portugalsku :

národním jazyku, jídlu, krojích, zvycích, vlajce.

Kde se v Evropě nachází, co tam roste a žije.

Vyrobíme si portugalskou vlajku, modrou portugalskou kachli, naučíme se péct sladký košíček Pastel de nata, uvařit v jednom hrnci národní pokrm Cosidu a taky pár slov a frází v portugalštině, tak abychom se dozvěděli :

– co se vlastně před sto lety ve Fatimě stalo a jak to tam dříve i dnes vypadá.

Také prožijeme modlitby s písničkami během celého dne, mši svatou v přírodě.

Prožijeme celotáborovou hru, noční bojovku a pro starší děti noc pod širákem….

Z důvodu potvrzení počtu ubytovacích míst, potvrdtě prosím

závaznou přihlášku nejpozději do pátku 24.3.2017.

Děkuji J. Kášková , mobil : 731402948

Plán akcí mládeže 2014/15

Akce	Termín	Poznámka
Svatováclavské putování	28.9.	Pěší putování odchod v 7.45. od fary. Po příchodu mše sv. na Malém Blaníku ve 13.00 následuje koncert Karla Vepřeka od 14.00 návrat zpět busem v 17.00 do Ml.Vožice
Setkání mladeže v Klokotech	24.10	Auty odjezd od fary v Ml. Vožici
Výlet k Trapistkám	23.11.	Autobus odjíždí v neděli v 8.00 na slavnostní Mši sv. při které budou sestry skládat obláčky
Pomoc při organizaci akce na Hradě	24.12.	Akce na Hradě, zajištění průběhu akce včetně občerstvení ve spolupráci s ostatními organizacemi
Setkání u jesliček v kostele sv. Martina	26.12	Pomoc při organizaci
Silvestr na faře	31.12.
Postní putování		neděle
Zelený čtvrtek adorace	2.4.	Po mši sv. adorace v kostele a průvod do kaple na Hrad
Velikonoční setkání	28.3.	Pátek a sobota před květnou nedělí setkání s mladými na diecézní úrovni
Letní tábor	Červenec	Nabídka letního pobytu zázemí na faře

Ahoj holky a kluci,

chtěli bychom vás pozvat na pravidelná setkávání mládeže od 15 do 30 let. Setkáváme se každý čtvrtý pátek v měsíci v 18 hodin na faře v Mladé Vožici. Příští plánované setkání bude 25. října 2013. Další program na rok 2013/14 nahoře

Základní info:

čas od 18 do 20:30 hodin (je možné kdykoli odejít nebo i zůstat delší dobu), čas se může měnit podle dohody
místo setkání: na faře, farní zahradě, venku a podobně…

Co bychom chtěli dělat:

společně se více poznat, vytvořit společenství
podnikat akce menší (bowling, kulečník, ping-pong), větší (bazén, kola, motokáry) i největší 🙂 (setkání mládeže naší diecéze, Světové setkání mládeže,…)

Obecná pravidla:

nikdo nikoho nenutí – každý může přijít i odejít, kdy bude potřebovat
je možné přivést i své kamarády – jak věřící, tak i nevěřící, pokud by o to měli zájem
během setkání nepít alkohol a nekouřit

Průběh setkání:

pokud budeme na faře (což bude asi většinou), pak by se setkání skládalo ze

společného povídání na určité téma
her – venkovní i stolní
případně přednášek (pokud bude zájem)
sledování filmů apod.
na závěr vždy krátká modlitba

Přijďte se nezávazně podívat a můžete s sebou vzít i své přátele (věřící či nevěřící). Pokud máte zájem (nebo se chcete na něco zeptat) ozvěte se, prosím, na e-mail: mladez.ml.vozice@seznam.cz

Těšíme se na všechny! 🙂

Děti a ministranti

PŘEHLED VÝUKY NÁBOŽENSTVÍ VE ŠKOLNÍM ROCE 2016/2017

Pondělí – fara Mladá Vožice

4. třída – od 12.50 – 13.35 hodin

5.-7. třída – od 13.50 – 14.35 hodin

Pátek – fara Mladá Vožice

2. třída – od 12.00 – 12.45 hodin

/ první měsíc si chodí vyučující pro děti

k šatnám, po výuce jsou děti na faře k

vyzvednutí nebo budou odvedeny do družiny./

3. třída – od 12.50 – 13.35 hodin

Poprvé začne výuka v pátek 16.9.2016

pondělí 19.9.2016

Těšíme se na všechny !

P. Mgr. Jaroslav Karas mobil : 604214741

Ing. Jana Kášková, katechetka mobil : 731402948

Prosíme rodiče dětí, které navštěvují školní družinu a klub, aby vedoucí těchto zařízení

v dostatečném předstihu informovali o termínech výuky náboženství a poslali písemnou zprávu.

Velikonoční vyrábění

Na Zelený čtvrtek, dne 14.4.2014, jsme s dětmi z naší farnosti navštívily velikonoční dílnu v poutním domě Emauzy-Klokoty. Ráno v 8 hodin se sešlo třináct dětí na autobusovém nádraží. Cesta nám pěkně ubíhala, děti se těšily, co hezkého si vyrobí. Dílna byla připravena a paní katechetka Mája se svými pomocnicemi radila dětem, jak pracovat na jednotlivých stanovištích. Zdobily kraslice, kuřátka i slepičky. Byl tam jeden malý chlapec, který si při práci hlasitě prozpěvoval a nakazil všechny svou dobrou náladou. Děti vyráběly různé ozdoby, které se váží k jaru a k Velikonocům, hlavně pomlázky. Čas rychle ubíhal, děti si ukládaly své práce do taštiček a byly na ně právem pyšné. Je moc hezké, že nemyslely jen na sebe, ale chtěly obdarovat i své rodiče, sourozence a prarodiče. Poděkovaly jsme za vlídné přijetí a rozloučily se. Naše skupinka z Mladé Vožice byla nejpočetnější. Ještě jsme před zpáteční cestou zašly do kostela a společně s dětmi se pomodlily a měly hezký pocit z dobře využitého času stráveného ne doma u televizorů nebo počítačů, ale se svými kamarády. Děkujeme rodičům a paní katechetce Janě, že nám své děti svěřily. Jarka, Marta a Marie

Ve dnech 14-16. 3. 2013 probíhal na faře v Mladé Vožici jarní pobyt dětí z farnosti. Téma akce navazovalo na podzimní pobyt: „Rok víry a výročí 1150 let příchodu věrozvěstů“. První den si děti zopakovaly a doplnily vědomosti o svatém Cyrilovi a Metodějovi a podnikly s tetami Anežkou, Jaruškou a otcem Jaroslavem pěší výlet do Janova. Tam je čekala kostelnice pí. Chlumáková, která je seznámila s historii kostela Všech svatých v Janově. Celý den se také nesl v radosti, že máme nového papeže Františka, kdy jim otec Jaroslav vyprávěl po cestě životopisy sv. Františka z Assisi a sv. Františka Xaverského, protože jsme v tu dobu nevěděli, od kterého z nich, si jméno svatý otec vybral. Také byla na faře významná jedna novinka. Chlapci již bydleli v nově opravované hospodářské budově na faře. Díky naší spolupráci s církevní mateřskou školou v Pacově jsme mohli topit a ohřívat se u nových krbových kamen. Místa bylo dost, a proto mohl být k chlapcům instalován mobilní pingpongový stůl. Odpoledne přijela praktikantka Terezka a pomáhala nám s časovou osou dějin / dobrá a tvořivá pomůcka z DKS v Českých Budějovicích / a večer přijely také praktikantky Hanička a Markétka. Druhý den nás stejně jako na podzim navštívila vikariátní katechetka paní Mája Šittová a mohla s námi prožít část dne. Dětem přivezla nějakou tu dobrotu a soutěž v hádání zajímavých předmětů. Viděla jak praktikantka Hanička dětem připravila hezkou katechezi se starodávným písmem hlaholicí a cyrilicí. Nakonec si v hlaholici děti zapsaly své jméno. Hlaholici potřebovaly nakonec i později při večerní bojové hře. Po obědě a poledním klidu v pátek měly děti s paní Káškovou katechezi o hříchu ke kající bohoslužbě. Tu vedl otec Jaroslav v kapli Panny Marie na Hradě. Po cestě ke kapli jsme se krátce zamýšleli u jednotlivých zastavení venkovní křížové cesty a pak jsme pokračovali ještě v kostele pod hudebním vedením p. Z. Mrázkové. Během dne doslaly děti malé přesýpací hodiny / na 3 minuty /, aby jim připomínaly čas na denní modlitbu, tak jak to chtěla ve svém poselství P. Marie z La Salette. Na chutné obědy ve čtvrtek a v pátek jsme chodili do školní jídelny. V sobotu po snídani se děvčata s Terezkou, Haničkou a Markétkou dala do dotvoření hadrových panenek – obličeje a vlásků pro děti z azylového domu v Jeníčkově Lhotě. Vždy obětavá paní Petříková našila oblečení pro ně a paní Kahounová připravila a vycpala tělíčka. Chlapci skládali dřevěnou stavebnici lodě k Roku víry. Po jejím dokončení také pomáhali s výrobou panenek. Paní Kášková uvařila oběd / polévku s drobením, knedlo, zelo, kuřo…/. Po obědě se ještě dokončovaly panenky i panáčci, a pak přijelo čtyřnohé překvapení na faru. Po závěrečné modlitbě, zabalení osobních věcí a úklidu na pokojích, se děti kolem páté hodiny rozjely do svých domovů. Děkuji všem za krásné zážitky a pomoc. J. Kášková , katechetka

Farní tábor dětí 2013

Letošní farní pobyt pro děti se konal, na rozdíl od předešlých let, kousek od městečka Buchlovice na Moravě. Děti zde spolu s dospělými strávily celý týden od 23. do 30. 8. Pobytu se zúčastnilo celkem dvacet dětí a osm dospělých včetně P. Jaroslava Karase. Část z nás podnikla pouť na Velehrad, během které jsme se připojili k ostatním poutníkům, kteří vycházeli v sobotu 24. 8. z Buchlovic. Poté na Velehradě jsme mohli společně oslavit slavnou mši svatou. V dalších dnech děti také navštívili místní hrad Buchlov, buchlovický zámek a podnikli jsme exkurzi do výrobny tradičních moravských krojů. Dětem se na táboře moc líbilo, zvlášť těm nejmenším. Během týdne vyráběly panenky, učily se plést náramky z bavlnek, uspořádaly vlastní miniolympiádu a nechyběla ani noční bojová hra se strašidlem Barbuchou. Také si vyrobily vlastní památeční triko na pobyt Buchlovicích a 1150 let od příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu. Velký úspěch měla také místní dětská diskotéka. Po návratu jsme byli všichni dost unavení, ale snad jsme si také odvezli nějaké povzbuzení a zajímavé zážitky. Děti si tak mohly hezky užít poslední dny prázdnin před očekávaným nástupem do školy. Hana

Podzimní pobyt dětí

Ve dnech 25.10.- 27.10.2012 probíhal na faře v Mladé Vožici podzimní pobyt dětí z farností. Původně měl probíhat částečně na Moravě s ostatními farníky. Z důvodu nenaplnění autobusu se odehrál celý na naší faře. Téma akce bylo – Rok víry a výročí 1150 let příchodu věrozvěstů. Pro tento pobyt to byl návrat ke kořenům – “ Kdo byli bratři ze Soluně ?“ Děti dnes vědí odtud pocházeli a jaký život žili svatý Cyril – mnišské jméno / téměř až do své smrti ve 42 letech Konstantin . Kdo je na Velkou Moravu pozval, co zde zažili a dokonce si děti postavily dřevěné hradiště v Mikulčicích, kde oba bratři přebývali a svatý Metoděj zde pravděpodobně také zemřel ve svých 82 letech. Také navštívily kostel v Oldřichově a poznaly svaté v něm / děti tak je už znají z kostela v Mladé Vožici, Šebířova a Smilových Hor /. Velice hezkou prohlídku jim v kostele sv. Filipa a Jakuba připravila paní kostelnice , ale také zároveň starostka obce paní Mrázková. Poté se děti vyřádily v letošním roce nově budovaném centru / bývalá školka v Oldřichově Šelmberských dvořanů . Také nás v pátek navštívila vikariátní katechetka paní Maja Šittová, doufám, že s námi prožila hezké chvíle. Určitě byla pro děti posilou a velkou radostí kající bohoslužba na Hradě zakončená mší v kostele sv. Martina. Večer děti čekalo překvapení v podobě návštěvy nově vybudovaného muzea loutek a maňásků ve věži Solnice u kostela. Dokonce si děti připravily etudu s maňásky na téma : Pozvání sv. Cyrila a Metoděje na Moravu. V sobotu nakonec čekal děti náhradní výlet do Prahy, který organizovala právě p. Šittová z vikariátního střediska z Tábora. Děti navštívily muzeum másla v Maslovicích a strahovský klášter s knihovnou. Pouze byla veliká škoda, že po celý den provázelo dětí nevlídné počasí . Nakonec moc děkuji mé dceři Terezce za obrovskou pomoc, protože celý pobyt hlavně spočíval na ni, protože mi má nemoc neumožňovala se na něm podílet více. Děkuji tetě Anežce a Martičce za pomoc při hlídání dětí . Velké poděkování také patří otci Jaroslavovi, že nám umožnil být na faře a prožíval s námi společné chvíle. J. Kášková, katechetka

Výuka náboženství ve školním roce 2012/13

Jsme nesmírně rádi, že se v letošním roce přihlásilo na výuku náboženství celkem 23 dětí. Hlavně mě velice potěšilo, že z druhých tříd / kde se začíná poprvé s výukou / je dětí osm. Po třech minulých letech, kdy počty druháčků byly 1,2 a 3. Také si velice vážím účasti dětí na druhém stupni, kde jsou někdy křesťanské děti vystaveny tlaku, ze strany některých nevěřících spolužáků. Někdy neunesou syndrom „ bílé vrány „ a ztrácí se…Velice důležitý je také citlivý, ale pevný přístup věřících rodin.

Přehled výuky ve školním roce 2012/13

Výuka probíhá v příjemném prostředí společenské místnosti na faře v Mladé Vožici.

V letošním roce jsou III. skupiny dětí :

I. skupina – 2.třídy /8 dětí/ Pá 12.00 – 12.45 hod.

II. skupina – 3-5. třídy /7 dětí / Pá 12.50 – 13.35 hod.

vyučující Ing. Jana Kášková, katechetka mobil 731402948

III. skupina – 6-9. třídy /8 dětí / Pá 13.45 – 14.30hod. :

vyučující P. Mgr. Jaroslav Karas mobil 731402979

Přehled společných akcí pro děti v tomto školním roce

Celoroční společné téma : Výročí 1150 let od příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje na

Moravu.

1/ Podzimní pobyt dětí na faře spojený s dvoudenním výletem farníku na Velehrad a se zastávkou

v rodišti otce biskupa Hloucha.

Téma : „ Kdo byli bratři ze Soluně. „

Termín pobytu : 25-27.října 2012

2/ Jarní pobyt dětí na faře dokončení přínosu bratří ze Soluně….

Téma : „ První písmo slovanů – Hlaholice „

Termín pobytu : 11-15. března 2013

3/ Sladké putování ke dni dětí v sobotu 1.6.13 do muzea čokolády a marcipánu v Táboře

na místě dílna pro děti : výroba vlastní pralinky a ostatních dobrot

4/ Výlet na závěr školního roku v sobotu 22.6.13 do ZOO v Táboře-Větrovy

5/ Prázdninový pobyt dětí v Buchlovicích na Moravě / 5 km od Velehradu/.

Téma : „ I my doputujeme na Velehrad, jako svatý Cyril a Metoděj „

Termín : 23 -30.srpna 2013

Mše svaté a pobožnosti během školního roku 2012/13

1/ 21.10. Mše svatá s pásmem dětí na téma misie / Ml. Vožice /

2/ 25.10. Kající bohoslužba v adventu – během podzimního pobytu dětí

3/ 26.12. Setkání dětí u jesliček v 15.00 hod. kostel Ml. Vožice

4/ 12.03. Kající bohoslužba v postu – během jarního pobytu dětí

5/ 29.03. Velkopáteční křížová cesta pro dětí na Kalvárii v Miličíně

6/ 12.05. Mše svatá s pásmem dětí P. Marii a maminkám

7/ 21.06. Mše svatá s pásmem dětí na závěr školního roku

Ing. Jana Kášková, katechetka a P. Mgr. Jaroslav Karas

Ohlédnutí za školním rokem 2011/12 a aktivitami dětí z farnosti:

Na hodiny náboženství chodilo celkem 15 dětí. Výuka probíhala na faře v Mladé Vožici pod vedením otce Jaroslava Karase a katechetky Jany Káškové. Na náš podnět v lednu navštívil naši školu v Mladé Vožici otec misionář Marek Adamczuk a paní Hannou Koukalovou. Pro děti 5. a 8. ročníků si připravili velice zajímavou přednášku o životě v misiích. Všichni byli překvapeni, když se z krátkého dokumentu dozvěděli, že v Africe často dochází k novodobému otroctví. Větší děti jsou zde prodávány na námezdní práce. Třeba třináctiletí až patnáctiletí chlapci rybářům za zásobu pitné vody pro rodinu na tři měsíce.Volně poté navazoval 15. ročník projektu do škol, které vyhlašuje diecézní katechetické středisko našeho biskupství. Letošní téma bylo: „Naděje“. Do projektu jsem se přihlásila s Mgr. Jiřinou Bělíčkovou a žáky 8. A. Měli jsme se seznámit s osudem Josefa Egyptského. Probrat jednotlivé fáze tohoto příběhu: otroctví, křivé svědectví a naděje. A vše zpracovat a převést do současné doby. Celkem týdenní příprava přinesla své ovoce a deset děvčat odjelo v červnu reprezentovat školu s dramatickým pásmem o třech obrazech a výtvarnými kolážemi do Českých Budějovic, odkud si přivezly čestné uznání od otce biskupa Jiřího Paďoura.Mimoškolní aktivity pro naše děti z farností byly také zajímavé. Podzimní a jarní víkendové setkání dětí na faře, které mělo své vyvrcholení výlety do Kutné Hory a do Prahy na výstavu Svatá Anežka Česká. Téma bylo „poznáváme světce a patrony našich kostelů“. Již je známe z kostela v Mladé Vožici a Šebířově. Volně navazoval prázdninový pobyt dětí z farnosti ve dnech 4. – 11. srpna 2012 ve Smilových horách. Tam děti poznaly kostel Rozeslání svatých apoštolů a téma pobytu bylo: „Svatí, mají mi co říct??“ Pobytu se zúčastnilo 22 dětí.

Autor: yarda