Milí svatohorští poutníci!
V sobotu 30.5.2020 jsme doputovali k Mariánskému sloupu a věřte, šli jste s námi. Poděkovali jsme Panně Marii Svatohorské za ochranu našeho národa před nákazou, taky jsme prosili za zastavení strachu v naší společnosti a modlili jsme se i za milost pro ostatní svatohorské poutníky, kteří na Svatou Horu nemohli přijít. Po přivítání nám P. Kuník říkal, že jsme k nim přišli jako první organizovaná skupina poutníků po karanténě. Putovní „jádro“ tvořilo 13 poutníků (ti přespávali a šli celou cestu), ale co víme, tak se do poutě různými způsoby zapojila téměř stovka – a to je úžasné. Někteří nás překvapili na cestě někde „za bukem“ a buď zamávali, nebo se k nám na chvíli připojili. Jiní napsali mejl, sms, zavolali. Další putovali sami v tyto dny na Lomec, na Klokoty, k Ústějovské kapličce nad Mladou Vožicí nebo ke křížkům u svých domovů. Taky se ozvali mnozí, že ve stejný čas, jako budeme mít mši na Svaté Hoře, s námi budou ve spojení na dálku v modlitbě nebo na mši někde jinde. S mnohými z vás jsme se setkali při mších v Sedlci, na Krásné Hoře a na Svaté Hoře. Jen se omlouváme, že jsme podle slibů každý den nereagovali na webu farnosti, přiznáváme, při plánování jsme přecenili naše síly. Jistebničtí poutníci si vyzkoušeli svou větev do Sedlce. Čekali jsme, že za křižovatkou nad Šanovicemi bude jen Maruška Bendová, která se o jistebnickou větev stará, a P. Pavel Němec. K našemu překvapení tam mávalo 11 poutníků, nejmladší pětiměsíční Vilma. A Panna Maria je odměnila mocnou ochranou, neboť zatímco vožičtí byli jako vodníci, na ně za celý den nespadla ani kapička. Všude pro cestě jsme se víc jak kdy dříve setkávali s podporou a pomocí. Například po deštivém prvním dni nám P. Vlček rozfajroval kamna na faře tak dobře, že ráno bylo všechno suché a my vyhřátí. O jedno se s vámi chceme obzvlášť podělit, milí přátelé. Ale ono to nejde popsat, to musíte vidět! Až budete mít cestu kolem Střezimíře, udělejte si výšlap k altánu nad ves. Asi tak 50 m od něj jsme objevili krásný křížek s fotkou „Naší Marušky“ věnovaný poutníkům na Svatou Horu, kteří nás předešli k věčnosti. U jeho paty jsou dva kamínky se jmény Honzy a Jirky, a jednou tam bude mít kamínek každý z nás. Křížek je nad loukou plnou lučního kvítí, pod ní běhají koně, dál se táhne údolí do Sedlce a na obzoru zahlídneš kopečky kolem Svaté Hory. – Stáli jsme tam v úžasu nad krásnou prací a neskutečnou myšlenkou… Velké, velké díky Majce a Jirkovi Klimešovým a těm, kdo jim pomáhali dílo uskutečnit, manželům Pohanovým a Janě Vepřekové. A tak můžeme říci, že i v těchto ztížených podmínkách jsme pouť na Svatou Horu společně se ctí naplnili, a i když byla „malá“, málo neznamenala. Děkujeme vám za pochopení a za všechno vaše připojení se k ní. Společně jsme uskutečnili něco, v co jsme ještě před měsícem ani nedoufali. A bylo to potřebné a je to velká radost! Těšíme se na vás ve středu 24.6. při setkání všech poutníků v Mladé Vožici (16 h mše sv. po ní společenství na farní zahradě).
Helena Knotková