Salvo Antonio D’Acquisto: příběh o obrovské lidské statečnosti
2. světová válka měla bezpočet hrdinů a většina z nich není bohužel příliš známa, což je i případ Salva Antonia D’Acquista, který tehdy obětoval svůj mladý život, aby zachránil své spoluobčany. Pojďme si v následujícím článku připomenout tento hrdinský čin, který by neměl být zapomenut.
Salvo Antonio se narodil do zbožné rodiny v italské Neapoli v roce 1920. Ve věku 19 let se jako dobrovolník přihlásil do armády, kde byl přiřazen ke Sboru královských karabiniérů. Po vstupu Itálie do války se Salvo dobrovolně přihlásil do jednotky fašistických dobrovolníků a v listopadu 1940 byl přepraven s celým oddílem do severní Afriky, kde se zúčastnil bojů s Brity. Během těchto bojů byl zraněn a převezen do nemocnice v Benghází. Tam se nakazil malárií a protože jeho nemoc měla těžký průběh, byl po uzdravení převelen zpět do Itálie. Perspektivní mladík Salvo Antonio tehdy nastoupil do karabiniérské školy v Římě, kde podstoupil zrychlený důstojnický kurz. Ze školy odešel jako důstojník a byl převelen do Torrimpietry, menší obce nedaleko Říma, kde sloužil jako zástupce místního velitele. Zatím to zní spíše jako popis života talentovaného mladíka, který sympatizoval s fašistickým režimem a který podporoval válku, avšak následně přišel zlom.
Foto: Salvo D’Acquisto, pravděpodobně rok 1939 | Wikimedia Commons / Public domain
8. září 1943 byl sesazen italský vůdce Mussolini a Badoglio oznámil, že Itálie uzavřela se spojenci příměří. Němci vzápětí Itálii obsadili a oddíl německých parašutistů zabral kasárna karabiniérů v obci Fiumicio, které spadaly pod jurisdikční území karabiniérů v Torrimpietry. V těchto kasárnách pak 22. září došlo k výbuchu. Němci se hrabali v bednách, které tam po karabiniérech našli a jedna z nich explodovala. Dva Němci tehdy zemřeli a další dva byli zraněni. V bedně se pravděpodobně nacházely výbušniny, které karabiniéři zabavili pytlákům. Pytláci s nimi chtěli chytat ryby, ale výbušniny si našly jiný cíl.
Německé velitelství z výbuchu začalo podezřívat místní partyzány a požádalo tamní policejní oddělení o pomoc. Protože však byl velitel karabiniérů v Torrimpietre nemocný, musel ho zastopit D’Acquisto. Když se D’Acquisto dostavil na německé velitelství, velitel parašutistů mu začal okamžitě vyhrožovat, že pokud do druhého dne nenajde viníky, nechá popravit 22 rukojmích. Ráno D’Acquisto německému veliteli oznámil, že výbuch byl nešťastná nehoda a nikdo za něj nemůže. To však Němcům nestačilo.
V obci tak bylo náhodně vybráno 22 mužů, které čekala poprava. Němci je naložili na korby náklaďáků a odvezli na hlavní náměstí. D’Acquista odvezli Němci spolu s ostatními, protože mu nevěřili a zřejmě si mysleli, že domnělé útočníky kryje. Na náměstí pak Němci začali zadržené muže ještě jednou vyslýchat a snažili se z nich dostat přiznání. D’Acquista drželi stranou a snažili se ho přesvědčit, aby spolupracoval a chtěli, aby označil těch 22 mužů za viníky výbuchu. D’Acquisto si však stál za svým a pořád opakoval, že výbuch byla nešťastná náhoda a Němci zadrželi nevinné lidi. Podle svědectví Italů chování statečného karabiniéra Němce velmi rozzuřilo a parašutisté ho tak začali mlátit pažbami svých zbraní do hlavy. D’Acquista však nezlomili a ten si pořád stál za svým.
Foto: Socha Salva D’Acquista, která se nachází před vlakovým nádražím v Cisterně, Itálie | Wikimedia Commons / Public domain
Odpoledne pak Němci celou skupinu i s D’Acquistem odvedli za město, kde rukojmí donutili, aby si vykopali vlastní hroby. Tato práce trvala několik hodin. Když bylo hotovo a všichni tušili, že je čeká smrt, podle svědectví zadržených Italů přistoupil D’Acquisto k německému velícímu důstojníkovi a chvíli se s ním o něčem bavil. O čem se bavili, nebylo nikomu z Italů známo, avšak když hovor obou mužů skončil, nařídil německý důstojník, ať všechny rukojmí pustí. Když Italové začali utíkat, uslyšeli výkřik Viva I’Italia, střelbu z několika pušek a smrtelný chrapot. Někteří se otočili a uviděli umírajícího D’Acquista, jak leží ve svém hrobě a ještě kope nohama.
Foto: Když Italové začali utíkat, uslyšeli výkřik Viva I’Italia, střelbu z několika pušek a smrtelný chrapot. (ilustrační foto) | Bundesarchiv / Public domain
Později místní od Němců zjistili, že D’Acquisto Němcům nabídl vlastní život výměnou za životy ostatních. Na německého důstojníka jeho statečnost udělala dojem, a proto s nabídkou souhlasil. Druhý den Němci Italům v obci řekli, že jejich velitel byl statečný muž a dodali, že onen poddůstojník zemřel jako hrdina, i když čelil tváří v tvář smrti.
Jak se v Bibli píše, není větší boží milosti, když jeden obětuje svůj život pro druhé. V roce 1996 byl statečný Salvo Antonio D’Acquisto kanonizován.