V roce 1962 se středem pozornosti světového dění stává otázka Německa a Berlína. Všechny země připravují obranná opatření. Jsou povolávání do vojenské služby hoši jak po základní vojenské službě. tak i záložníci. S obavami se hledí, vzhledem k moderním zbraním, k nejisté budoucnosti. Dne 12.8.1962 jsme byli svědky mimořádné slavnosti. Manželé BEDNÁŘOVI z Krchovy Lomné slavili v děkanském kostele zlatou svatbu. Dne 10.9.1962 zemřel v Ml. Vožici akademický malíř Ota BUBENÍČEK. Pohřben byl 16.9. na místním hřbitově.
Zima v r. 1963 byla krutá a dlouhá. Mrazy až -30°C. Jsou předpovídány záplavy. UNESCO na návrh Ukrajinské SSR zařadilo mezi světová výročí oslavy 1.100 výročí vytvoření slovanské abecedy Cyrilem a Metodějem. 3.6. v 19.45 hod. zemřel papež JAN XXIII. 6.6. byl Jan XIII. pohřben. 21.6. zvolen nový papež PAVEL VI. K 1.9.1963 odchází P. František LÁLA po 9letém působení v Ml. Vožici do Veselí n. Lužnicí. Jeho nástupcem se stává dp. Bohumil MRÁZ, bývalý administrátor ve Veselí n.L. Nastoupil 29.8.1963. Na podzim 1963 byla provedena vodovodní přípojka z hlavního vedení u kostela. Stará přes zahradu již nevyhovovala, často zamrzala. Od podzimu tohoto roku byla za státního dohledu zřízena v Radvanově Charita. S příchodem sester premonstrátek – většinou přestárlých a charitní domov je především pro ně – přišli i 2 biskupové a sice Dr. Štěpán TROCHTA, sídelní biskup litoměřický a Dr. ZELA, světící biskup z Olomouce. Oba tito biskupové z důvodů, které blíže vysvětlí historie, nemohou vykonávat své funkce.
Asi v květnu 1964 přišel do Radvanova z Mukařova arcibiskup pražský Dr. Josef BERAN. V Mukařově, i když za dozoru úřadů mohl přijímat návštěvy, předtím od r. 1949-1963 nikdo takřka kromě zasvěcených nejvyšších státních úřadů nevěděl, kde se zdržuje. Ale i to jednou zhodnotí historie. V Radvanově byl arcibiskup BERAN již pod dosti mírným dohledem a Češi, obyčejně po legitimování jej mohli navštívit. Cizincům se kladly veliké překážky, takže snad kromě jednoho italského novináře, nikoho z cizinců k němu nepustili. Jak biskupové i p. arcibiskup se mohli, ovšem po ohlášení, z ústavu vzdálit i na delší cestu, např. do Prahy. 16.2.1965 byl arcibiskup BERAN jmenován kardinálem. 19.2.1965 odlétá na přání sv. Otce Pavla VI. do Říma. Budiž zde poznamenáno, že v těchto dnech od 16.2.-19.2. na přání – zdá se, že to byla i podmínka – tedy jistě na přání kardinála Dr. Josefa BERANA byl jmenován apoštolským administrátorem pražským Dr. František TOMÁŠEK, který jako biskup do té doby vykonával obyčejné farářské funkce v Morav. Hůzové. Pan kardinál BERAN byl v Radvanově i okolí velmi oblíben. Na jeho přání byla opravena krásná barokní kaple u Ústějova, byla vymalována malířem pokojů p. BERÁNKEM z Ml. Vožice. Pan arcibiskup do této kaple rád chodíval a také úpravy kaple sám zaplatil, třebaže penězi neoplýval. Jeho penze činila 1.600,Kčs. V Radvanově dělal údržbáře a současně duchovního správce sestřiček bývalý opat z Nové Říše MACHALKA. Jinak je zámeček v Radvanově bývalé sídlo obrozeneckého vlastence Jana JENÍKA z Bratřic.
V roce 1965 byla provedena oprava kostela sv. Václava v Blanici. Práci udělali pokrývač KUPKA a jeho pomocník ČÁP, klempířské práce p. TÉGL. Opravu varhan provedl kaplan BONDAL z Českého Krumlova, který se vyučil varhanářství, když nemohl nějaký čas působit v duchovní správě. Hřbitovní kostel sv. Mikuláše – novější gotika – by potřeboval novou krytinu. V tomto kostele neznámý darebák prolomil okno za oltářem a odcizil několik obrázků křížové cesty – tištěný dřevoryt. Poškozené nechal na místě. Zloději tyto věci prodávají buď přímo nebo pomocí prostředníků cizincům, kteří stále ve větším počtu navštěvují naši vlast, ne proto, že je socialistická, ale že je krásná.
V únoru roku 1966 bylo započato s opravou střechy kaple P. Marie na Hradě. Práci prováděla odbočka táborského OSP pod řízením stavitele ZAPPEHO. Pokrývači dva SVATKOVÉ z Ml. Vožice, jeden nejmladší ze Staré Vožice. Propadající se schody bylo třeba zpevnit. Práci prováděl brigádnicky i když slušně honorovanou – zadarmo nikdo nedělal – p. HOLUB z Ml. Vožice, p. KNOTEK z Noskova, přidavače jim dělal p. HROMADA z Ml. Vožice. Dalo to dosti práce uvést vše do pořádku, zvláště když velké kameny ze schodů byly na stráni. Již dříve poškozený kámen nad hrobkou se propadl do hloubky 2,5 m. Naštěstí rakve s pozůstatky hraběnky a hraběte z Küenburgu nepoškodil. Jejich empírové náhrady jsou po stranách presbytáře kaple. Dalo dost práce kámen vyzvednout a upevnit.
Na jaře 1966 se dva pražští chuligáni – zakrátko byli usvědčeni – vloupali do kaple. Poničili dvířka svatostánku, velkou škodu udělali. Byli odsouzení jen podmínečně. Je proto snaha opatřit okna mřížemi. V květnu t.r. dp. BONDAL, kaplan z Českého Krumlova dokončil opravu varhan v Blanici i v Janově. 16.10.1966 přispěním p. KAZDY, nočního vrátného z pekáren, byla vysvěcena nová kalvarie u hradní kaple. Ta dřevěná byla časem poničená. Nová kalvarie byla zhotovena z vyřazených hřbit. křížů, která natřel p. BLAHUŠKA, šofér ČSAD. Odpoledne byla menší slavnost. I zastavení křížové cesty jsou ve špatném stavu.
V únoru 1967 byla zhoubná vichřice. Vymáhání škody od pojišťovny bylo obtížné. Byla škoda na hřbitovním kostele sv. Mikuláše, na děkanské kostele, na kostele v Janově, v Šebířově i na farní budově ve Smilových Horách. Na podzim 1967 byly dostavěny pavilony školy na bývalé části farské zahrady, kterou protiprávně – asi v r. 1959 – daroval bez souhlasu kapu. konsistoře býv. duchovní správce PhDr. Ignác BŘEZINA obci Ml. Vožice. Budiž poznamenáno, že na jaře 1967 prohlašoval předseda MěNV, že k účelům školy praskne – na hřiště – celá farská zahrada. Zatím se tak nestalo a doufáme, že se tak nestane, když už je u nás 5 měsíců demokratizační proces.
Jaro – začátek března 1968 byl pro ČSSR pozoruhodný. Vládnoucí KSČ uznala značné chyby vedení, ba i brutalitu a vraždy, způsobené deformacemi socialismu. Zatím je – i když to není ještě uzákoněno – zrušena cenzura tisku, rozhlasu i televize. To, co píší noviny, nemohly si dovolit od února 1948 až do nynějška. Tak zvané mírové hnutí katolického duchovenstva – na státních úřadech ateistických úplně závislé – bylo vyměněno. Vedení se ujal apoštolský administrátor ThDr. František TOMÁŠEK. Ovšem jako v ÚV KSČ je ještě mnoho nedobrých lidí, tak i do DKO – Dílo koncilové obnovy – přešlo z MHKD několik zbabělých a ze všech situací těžících, hlavně materialisticky založených duchovních. DKO se již leccos podařilo, jako návrat biskupa ThDr. Josefa HLOUCHA, který se dne 9.6.1968 slavně ujal diecese po více než 17 let trvajícímu odloučení. Květnová pout noskovská byla slavná. V rámci demokrat. socialismu přišlo veřejné procesí s hudbou, aniž bylo zakázáno okresními funkcionáři KSČ. Toto procesí přišlo do děkanského kostela a odtud ke kapli v Noskově. Účast lidu veliká.
V předjaří 1968 totiž začal československý pokus spojit socialismus se svobodou i náboženskou. V rámci demokratizace se odstěhoval biskup Dr. Štěpán TROCHTA z Radvanova do svého sídla Litoměřic, kde byl 1.9.1968 uvítán.