Farní kronika 1875 – 1880

Rok 1875 byl nepříznivý pro osadu mladovožickou živelnými pohromami. Na sv. Jana Křtitele – 24.6. – to bylo krupobití, které během 1/4 hodiny poničilo téměř veškerou úrodu a to jak v Mladé Vožice, tak i ve Staniměřicích, Horních a Dolních Koutech, Nahořanech a částečně v Radvanově a Bělči.

27. června v noci ze soboty na neděli opět bouře, kdy uhodil blesk do chrámu P. Marie na hradě. Blesk sjel až do vnitřku kostela, spálil široký zlacený rám obrazu P. Marie na oltáři, stejně i zlacený oltář a sjel do země, obraz P.Marie však nepoškodil.

Dne 3. července toho roku, strhla se opět nad Vožicí veliká bouře, z niž vzešla povodeň, která zničila celý mlýn. Obyvatelé přispěchali postiženým na pomoc a zachránili jim životy. Mlýn však vzal za své, celý se sesypal od základů. Jak kronika říká : ‚Bůh dopouští, ale neopouští , takže za pomoci občanů bylo uděláno to nejnutnější, aby ještě toho roku mohla rodina mlynáře Františka RAJSKÉHO bydlet a mít střechu nad hlavou.

Dne 29. června na den sv. apoštolů Petra a Pavla v 1/23 odpoledne zesnul v Pánu korunovaný král český a císař rakouský Ferdinand Dobrotivý na pražském hradě, uprostřed svých věrných Čechů, mezi nimiž byl a žil od doby zřeknutí se trůnu přes 26 let.

V měsíci září a říjnu byla přeložena nová střecha děkanského chrámu sv. Martina. Přeložení stálo po odečtení nákladů na materiál, povoz a nádenickou práci 110 zlatých.

Školní budova, postavená v letech 1869-71 nedostačovala, protože měla 3 třídy. V r. 1876-7 po zakoupení přilehlého domku a za četné pomoci občanů je rozšířena na školu o 5ti třídách, pan děkan přidává pro tuto potřebu i část vlastního děkanského pozemku. Za tímto účelem je také učiněna písemná smlouva mezi městem a děkanstvím, jak bude umístěna školní budova. Smlouva byla potvrzena i biskupstvím českobudějovickým dne 13.5.1876. 25. května 1876 světil pan děkan základní kámen ke stavbě, do něhož byla vložena památná listina. Na stavbu nové školy byl stanoven základní rozpočet 31.582 zlatých. 9. února 1876 byla učiněna veřejná dražba na tuto akci, nakonec akce přenechána panu staviteli Jindřichu ŠPIRHANZLOVI, který učinil nabídku nejnižší a to 24.250. 6.000 činily příspěvky zemské a ostatní částky byly dotovány z darů a příspěvků – z Vožice a přilehlých k tomu obcí. Každý podle svých možností. Placení a vybírání těchto příspěvků nebylo snadné, protože v r. 1875 panovala velká neúroda a mimoto mnoho obcí bylo postiženo povodněmi a krupobitím. Počet domů ve městě Mladá Vožice v té době je 284, v Pavlově 16 a počet obyvatelstva 2.190. Ve městě Ml. Vožice mimo jiné je také C.K. okresní soud, C.K. berní úřad, obecní úřad, C.K. notářství, C.K. četnictvo, C.K. finanční stráž, stanice hřebčinská, vrchnostenský důchodový úřad, občanská záložna, dobrovolný sbor hasičů, C.K. pošta a telegrafní stanice, okresní výbor, lékárna. doktor medicíny a chirurgie, ranhojič, pivovar a vínopalna. Kronika se ještě vrací k tomu, jak byl vybudován vodovod. 1874 – děkanskou zahradou a městem vodovod na Pondělek zřízen a tam nová kašna postavena. Před novou školou bude také na místě nynější nádržky vystavena nová kašna. Dne 8. září 1877 na slavnost Narození P. Marie, to bylo v sobotu“, protože ten den na sobotu připadl, světil pan děkan v chrámu Páně za asistence místního kaplana P. Josefa ZÁKOSTELSKÉHO prapor dobrovolných hasičů mladovožických. Toho dne kolem 10. hod. dopoledne za zvuku hudby, střelby z hmoždířů a slavnostního vyzvánění přišel hasičský spolek domácí, doprovázený spolkem hasičů pacovských a delegací hasičů táborských stejně i místními samosprávnými úřady a velikým množstvím domácího i přespolního lidu do děkanského chrámu. kde byl na čestném místě uložen prapor. Když všichni zaujali svá místa, pan děkan měl k tomu také proslov a pak prapor posvětil, pak 3 hřeby ve jménu Nejsv. Trojice do praporu zarazí(, pak se připojovali další hodnostáři a dělali podobný úkon – zarážení hřebů. Potom byla slavná mše sv. a ukončena slavnost společnou hostinou v hostinci pana Matěje ROSOLA. Odpoledne pak následovalo veřejné cvičení hasičů na náměstí. Tento den byl slavný pro město, ale další – tedy neděle 9. září 1877, na níž připadl svátek jména P. Marie byl o to slavnostnější, protože ten den byla svěcena nově vybudovaná škola, která během 2 let nákladem více než 30.000 byla vybudována. Časně zrána oznamovala střelba z hmoždířů blížící se slavnost, téměř ze všech domů vlály prapory a ze všech stran se hrnul lid, aby se mohl účastnit slavnosti, která měla začít v 10.00 hod. dopoledne. Již k 9.00 hod. se scházela školní mládež, řemeslnické spolky se svými prapory, úřady a všichni hosté na náměstí, kam přijel potom c.k. místodržitelský rada a okresní hejtman táborský pan Jan BRADÁČ. K l0.00 hodině se potom hrnul průvod od záložny po náměstí, který čítal několik tisíc lidí k děkanství, kde se k němu připojilo duchovenstvo. Průvod obešel náměstí a zastaví! před novou školní budovou, vkusně ozdobenou, kde se zastavili ­školní mládež, spolkové, úřadové a hosté. Ostatní lid zaplnil celý zbývající prostor od školní budovy až ke kostelu tak. jak udává pisatel kroniky, že by bylo ani jablko nepropadlo. Za posvátného ticha vstoupil pan děkan na kazatelnu, udělanou k tomu účelu u hlavních dveří školní budovy a měl slavnostní řeč. Po ukončení řeči provedl pan děkan za asistence důst. pana faráře Josefa DECARY, faráře novoveského a velebného pana Josefa ZÁKOSTELSKÉHO, místního kaplana posvěcení školy. Po ukončení obřadu se opět průvod odebral do chrámu Páně, kde byla sloužena slavná mše svatá. Celá slavnost zakončena v l .00 hod. odpoledne slavnostním obědem v hostinci u Rosola.

V prosinci 1877 byl jmenován P. Josef ZÁKOSTELSKÝ, který od r. 1869 v Mladé Vožici kaplanoval, farářem ve Vrcholtovicích. Na to místo nastoupil 27. prosince 1877. Na jeho místo, jako kaplan do Mladé Vožice přichází P. Matěj LAJER a to 5. ledna 1878.

V roce 1878 byla provedena vnitřní oprava filiálního kostela v Blanici. Přispěly na opravu jak zdejší, tak také ostatní dobrodinci. Značnou část – 50 zlatých – darovala na žádost pana děkana mladá kněžna Eleonora ze SCHWARZENBERGŮ, takže kromě opravy mohlo být pořízeno ještě nové mešní roucho černé barvy, kaditelnice a kropenka. Oltářní obraz P. Marie a sv. Václava maloval akademický malíř pan Václav ŠEBELE, toho času asistent při obecné vyšší reálné škole v Písku a pozlacení oltářů provedl pan Antonín STULÍK z Bechyně. Svěcení oltářů učinil P. Augustián HEGER, biskupský vikář a farář v Hošticích, pan děkan měl kázání a zpívanou mši svatou za velké účasti lidu.

11. února 1878 vydán byl pastýřský list prostřednictvím vik. úřadů, který obsahoval smutnou zprávu o smrti papeže PIA IX. Zemřel 7, února mezi 5. a 6. hod. večerní, ode všech milovaný ve stáří 86 let. Úřad od Boha svěřený spravoval téměř 32 let tak dlouho, jako žádný z jeho předchůdců. Jeho papežská léta převýšila skoro o 7 let sv. Petra. Když se vykonaly smuteční obřady předepsané pro církev pastýřským listem 22. února 1878, je rozeslán nový pastýřský list, který přinesl novou radostnou zprávu o zvolení nového svatého otce kardinála Joachima Pevvi, který přijal jméno LEO XIII. Zvolen byl za papeže 20.2.1878 a do úřadu uveden 3. března.

V roce 1879 byl pomocí všech obnoven oltář P. Marie na Hradě. Práci převzal pan Josef TÄUBEL pozlacovač z Budějovic. Práci provedl za smluvenou částku 150 z 1.80 krejcarů. Truhlářské práce na oltáři provedl pan Jan MARŠÍK, truhlář v Mladé Vožici za 10 zl. Dovoz oltáře stál 7 zlatých 40 kr. Renovaci bylo nutno provést proto, že toho roku – 1878 – okolo půlnoci se strhla nad Mladou Vožicí bouře, při níž udeřil blesk do kaple, vjel severním oknem do kaple, srazil omítku na kopuli. odtud sjel na oltář, objel veliký rám obrazu Mariánského a spálil na něm pozlacení, ale obraz vůbec neporušil. Spálil také pozlacení na oltáři i sádrové andělíčky zničil, sjel pak po mramorových schodech. od nich částku, jak dosud vidno urazil do lodě chrámové a pak zmizel. Posvěcení opraveného oltáře provedl pan děkan sedmou neděli po sv. Duchu r. 1879. Vše opět učiněno slavnostně, počínaje průvodem od děkanského kostela na hrad, kde v 10.00 hod. byl proveden celý obřad a zakončen průvodem zpět do děkanského kostela, kde byla adorace a požehnání s nejsvětejší svátostí oltářní.

Dne 9. června 1879 po 4. hod. odpolední přitáhly černé mraky od Miličína, které jak tam, tak i zde vychrlily tolik vody, že z toho vznikla povodeň. Vzešla tím velká škoda všem těm, kteří měli louky kolem potoka.

Citáty Děti Fara Fatima Kroniky Modlitby Novény Panna Maria Papež František Postní doba Růženec Svatí Uzdravení Vrcholtovice Znamení doby

Archivy